Naivností a s ideály do chřtánu pekla a náruče obchodníků se sny
www.inadhled.cz Výměna starého občanského průkazu za nový je otázkou dvou návštěv na příslušném úřadu a později i na několika dalších institucích, kde změnu musíte nahlásit. Provázanost jednotlivých oblastí, ve kterých se prokazujete novým osobním dokladem, je nulová, takže Vás čeká jistá cestovní anabáze. Nejde tedy o nic příjemného, ale nic s tím nenaděláte. Součástí vypovězení platnosti staré občance je i příjem nového slídícího prvku ve Vaší blízkosti, tedy dalšího čipu. Dosud máte údajně možnost jej neaktivovat, nicméně zadáváte heslo, které to v budoucnosti umožní v případu, že si jeho ,,výhody´´ uvědomíte, jej oživit. Jeho uvedení do provozu je pro mladé novomajitele tohoto dalšího kroku k totální kontrole každého ovčana asi požehnáním, protože především ,,moderní a progresívní ´´ mládežníci si jej aktivovat nechávají ihned. Starší, a snahou mocipánů otrávená generace, o nic takového nestojí, přestože není vůbec jisté, zda technologie těchto průkazů totožnosti neumožňuje sledovat pohyb kouzelné kartičky i bez její úřední aktivace. Přesvědčování o tom, že nikoliv, je plácáním do vody. Žijeme v době, kdy už je možné vše.
Ideologie, se kterou se působí na mládež, vedou k jejímu postupnému hloupnutí. Vzhledem ke své mladistvé nerozvážnosti a snadné ovlivnitelnosti podléhají nejen indoktrinačním vlivům již v nižších stupních vzdělávacích stupních, ale i ve věku, kdy už se dostávají do nebezpečné vzdálenosti od možnosti zasahovat do politického života, stále více podléhají lžím a bludům, které si navíc berou za vlastní. Příkladů této devastace myšlení a umělé tvorby názorů jsou v poslední době tak aktuální protesty mladých proti změnám klimatu. V této tématice je totiž třeba rozlišovat dva aspekty klimatických změn. Tím prvním je přirozený vývoj planety, kterým Země v jistých periodách prochází. Její oteplování a ochlazování je skutečně v historii neměnnou konstantou a pravidelně se opakuje. Ledovce tak roztávají a zase vznikají, hladina oceánů kulminuje a živočišné druhy mizí a zase se objevují jiné, byť nějak příbuzné. Délka lidského života je natolik zanedbatelná a její vliv nepatrný, že tvrdit něco o našem vlivu na tyto události je pouze manipulací s fakty. Příroda si s CO2, Nox a dalšími podobnými produkty civilizace v krátkodobém i dlouhodobém horizontu pomůže. Likvidovat kvůli tomu například jadernou energii či spalovací motory dovedené za 150 let téměř k dokonalosti jen pro zvrácené ekonomické záměry obchodníků s lidskou hloupostí je krokem zpět postrádajícím logiku.
Druhým aspektem jsou odpady a hospodaření s nimi. Pravdou tak zůstává, že vynález umělé hmoty byl zpočátku obdivuhodným, aby se vzápětí stal šlápnutým do exkrementu. Důsledkem zvyšujících se nároků na vlastnosti plastů se stává zamoření planety jejich zbytky, které jsme se nenaučili dosud pořádně likvidovat. Problémem tedy není jejich výroba, ale spíše nechuť s nimi hospodařit a zodpovědně s nimi zacházet. Různé stupně lidské inteligence jsou průvodním jevem se nakládáním s odpadem. Jestliže Evropané si už dávno uvědomili problém toxikace prostředí, Asie a Afrika se na světovém znečištění podílí mnohem větším podílem. Nesystematičnost při odkládání použitých plastů způsobuje zamoření jejich zbytky ve velkém měřítku. Nikoliv nulové emise tolik glorifikované, ale plasty nás jednou doved na pokraj likvidace. Pokud tedy ta mládež chce být aktivní, může se rozdělit na dvě části a začít s pokusem zbavit se plastů. První větší množství aktivistů si může vzít montérky a pustit se do skutečného globálního úklidu planety, ta mnohem menší a nikoliv s diplomy z genderových a dalších humanitních oborů studií (ti ať jdou také sbírat), ale z chemicko-fyzikálních vysokých škol musí začít pracovat na adekvátních způsobech likvidace shromážděného odpadu a věnovat se produkci plnohodnotné a ekologicky nezávadné či mnohem šetrnější náhrady plastických hmot. Z toho vyplývá, že představa o záchraně planety pomocí nulových emisí je prostě nesmyslem, daleko horší jsou x km dlouhé hromady starých PET lahví a dalších plastů kolem mnohých metropolí, na hladině oceánů a v na dně moří.
Příkladů naivnosti mládeže je mnohem více. Čipování lidí, které se připravuje a momentálně již běží souběžně se podobným způsobem označování zvířat, povede k naprosté kontrole každého člověka. Argument o tom, že když nedělám nic protizákonného, nemám se čeho bát, je důsledkem ideologické masáže vedoucí k totální ztrátě svobody stejně, jako představa likvidace hotových peněz. Je to jako s tetováním. Každý člověk honosící se nějakým originálním obrázkem se zároveň stává snadno identifikovatelným, ať se objeví kdekoliv. Máte li někoho popsat, je těžší určit barvu vlasů, očí a výšku postavy, ale popsat modrého tygra či infantilní obrázky rozeseté po těle jedince je daleko věrnější. Čipy nejsou sice vidět, ale dokážou přesně sledovat pohyb kohokoli, aniž by si to tento uvědomoval toto nebezpečí. Je to podobné, jako mobilní telefony, které z nás udělali pro úředníky a policii snadnou kořist. Nemusíte dělat nic protizákonného, ale i tak jste pod stoprocentním dohledem, navíc jste díky tomu terčem reklam a ideálním objektem k mnoha dalším činnostem. Což platí i pro uživatele kreditních karet a bezdotykových plateb. Uvědomit si naprostou ztrátu soukromí vyžaduje nejen inteligenci, ale také schopnost překonat lenost a zodpovědnost, zároveň mít úctu k sobě samému.
Ovlivňování myšlení již od malička vede k degeneraci ideálů a jejich přesměrování někam, odkud už bez anarchie není cesty zpět. Jednou to budou právě zase ti mladí, kteří vzepřou novým pořádkům, ovšem zažehnout v nich potřebu žít svobodně budou muset ti, kteří ještě zažili radost ze života spojenou s vnímáním skutečné nezávislosti. Takoví lidé dosud žijí, byť se je úřednický aparát ovládaný absolutní moci chtivými politiky a obchodníky posunout na kraj společnosti. Stačí se podívat na vykonavatele plánů spějících k okleštění demokracie francouzského prezidenta Macrona a srovnat ho s bijci za svobodu například v osobě italského ministra vnitra Salviniho či Tommyho Robinsona. Naprostý rozdíl v jejich přístupu k lidem je zjevný. A jejich odpůrci a příznivci se etablují z naprosto různých skupin. Za Macrona se budou bít idealisté, za Salviniho realisté, Robinson už potřebuje aktivní obránce z řad logicky uvažujících anarchistů.
Z výše uvedeného vyplývá, že právě idealisté patří mezi nejnebezpečnější skupinu lidí na světě, neboť jejich ideály tak krásně a dobře vypadají, ovšem naplnění je provázeno tolika negativními jevy a nesplnitelnými přáními a požadavky, že se v důsledku stávají kontraproduktivními. Je to jako s manželstvím. V 18ti jste zamilovaní a žijete s představou, že se nikdy nerozvedete. Pak x let hledáte toho, kdo s Vámi zůstane do konce života. Někomu se ten stav protáhne tak, že do svazku manželského nedojde, nemá děti a nakonec jeho život je pro lidstvo a jeho zachování v podstatě bezcenný. Nu a jiný do toho praští nakonec 3x za život a původní myšlenka vezme za své. Sice ji zahodí, ale má tolik dětí, jejichž počet je pro okolí přínosný. Realita je totiž mnohem důležitější než pouhé sny. Se sny se totiž kšeftuje, je to hra o peníze, moc a nadvládu. Právě toto by se mělo na školách vyučovat povinně. Teprve poté se svět začne měnit k lepšímu. Gender, rádoby ekologie a hledání nových možností tam, kde historická realita a přírodní zákony určují správný směr naší existence, patří k scestným snahám ještě více zbohatnout těm, kteří na umělé tvorbě ideálů pro jiné již nyní nechutně mlaskají na hromadách peněz. Tak si to uvědomte.
J3.K
