Okamžiky
www.inadhled.cz Před nějakým časem jsem koncem pracovního týdne jel z práce svým autem a domů mi zbývalo 5 minut. V hlavě jsem už měl urovnané myšlenky z uplynulého dne a zároveň jsem přepnul na program Víkend.
Pomalu jsem si připravoval program. Co musím udělat já a co si budou přát dělat děti. Sladit dvě naprosto rozdílné představy do v poklidu probíhajících volných dní. Také jsem si uvědomoval blížící se Vánoce a přemýšlel o tom, jak stihnout kompletaci nových součástek do auta, které musím do jara stihnout připravit.
Řídím hodně, takže plno činností v autě už mám zautomatizovaných. Dívám se před sebe, rovná silnice a najednou přímo proti mně stará Felicie. Řítí se v mém pruhu, nebrzdí. Rychle uvažuji, kam uhnout, musím rychle reagovat. Náhle uhýbá ještě více, prolétne do škarpy a pokračuje, snaží se dostat zpět na silnici, kolem létají trosky, letí přímo na mne. Zahajuji úhybný manévr, vyhýbám se rozjetému autu, zastavuji. Druhý řidič nějak brzdí, po chvíli vylézá. Je v pořádku. Ostatní kolem mi kynou zvednutým palcem. Zachránil jsem jeho i sebe. Jsem klidný, už jsem zažil hodně situací na silnicích i okruzích.
Opět jsem si uvědomil, kolikrát plánujeme, co za hodinu, zítra, za měsíc, příští rok. Ale kolikrát o našem bytí, o našich láskách, štěstí i smůle, o čemkoliv, co nás v životě může potkat, rozhodují krátké okamžiky. Tak krátké, že za normálních okolností během nich nic nestihneme. Ale nás může stihnout cokoliv.
Většinou mají osudové okamžiky větší vliv na náš život, než dlouhodobé plány, štěstí navíc přeje připraveným je vnímat. Uvědomujeme si to? Já ano, naštěstí. Právě ty krátké, přesto osudové úseky, už mi párkrát život změnily. A také vím, jak jejich následky umí bolet....
