Co vše rozděluje naši společnost…
www.inadhled.cz Právě nyní je však doba, která přinesla příliš mnoho věcí, o kterých jsme mysleli, že naši generaci minou. V podstatě lze říct, že žijeme v zlomové fázi pro lidstvo. Dosud jsme si mohli myslet, že mílovými kroky běží dopředu pouze rozvoj technologií, neuvědomovali jsme si však, že ruku v ruce s tímto explozivním nárůstem možností lidstva jde i o jeho zvyšující nároky na vše včetně surovin a prostoru. Tím se postupně rozhýbávají i sféry bývalého klidu, do všeho mluví rozdílné ekonomiky a jedním z důležitých faktorů pro změny sfér vlivu je touha určitých skupin a jedinců ovládnout svět. Pojďme se však vrátit zpět k nám a podívat se na to, jak a co polarizuje náš národ.
Mít rozdílné náhledy je právo každého z nás, také utváření názorových skupin je normální a jejich vývoj určuje směr politiky i ekonomiky. Co tedy rozděluje občany této země?
1. Migrace z Blízkého východu a Severní Afriky. Původní tolerance Čechů k cizím národům se postupně mění s tím, jak si uvědomujeme rizika spojená s příchodem naprosto rozdílné kultury do naší blízkosti. Již nelze srovnávat chování muslimů v turistických destinacích s tím, které je vlastní ortodoxním přívržencům islámu zaplavujících evropské země. Bohužel ne všichni si nebezpečí pokusu o integraci muslimů uvědomují, a tak proti sobě stojí dva tábory. Na straně jedné vlastenci, pragmatici a realisté, na straně druhé mladí anarchisté, k nim blízcí Zelení, obě tyto skupiny bojují se vším a všude. Dále kavárníci, tedy ti, kteří o fyzickou práci nikdy moc nezavadili, ale jsou hrdí na svou příslušnost k nepracující inteligenci, a nakonec snílci a prospěcháři, kteří chtějí finančně a politicky profitovat na sociální stránce celé migrace.
2. Kontroverzní ministr financí Andrej Babiš a parta kolem něho. Ti, kteří již měli tu smůlu se setkat s jeho praktikami spojenými s neovladatelnou chutí vládnout všem a všemu, oběti jeho nenasytnosti a ega, konkurenti přinucení k odprodeji svých aktivit pod tlakem a hrozbou úplné ekonomické likvidace, a normálně uvažující svobodomyslní lidé nesmíření s naprostou kontrolou vlastních životů a zásadním omezováním osobní svobody, jsou odpůrci návratu totalitního režimu představovaným právě oligarchou Babišem. Proti nim stojí ti, kterým se slovenský rodák a bývalý aktivní člen STB jeví být Mesiášem bránícím dalšímu rozkrádání majetku tohoto státu. Máte li svou modlu, jste ochotni přehlédnout její nedostatky. Bohužel zaslepenost příznivců Babiše dosahuje stupně, kdy se přiděluje bílá hůl. Nejde o elektronickou registraci pokladen, ale o to, že se jedná jen o jeden z mnoha jeho kroků vedoucích k naprosté likvidaci soukromí a svobody. Navíc v závětří těchto událostí dochází k přesunu neskutečných hodnot a financí ze státu na soukromý účet tohoto ministra. Lži a dezinformace z úst Babiše jsou však zabalené do líbivého kabátu a u některých to funguje.
3. Prezident Zeman si přímo libuje v tom, jak rozdmýchává protichůdné reakce směřované ke své osobě. Jisté je, že jeho popularita stoupá, a i když už začal předvolební boj, ve kterém může být významnou osobou, mají jeho výroky často hlavu i patu. Jeho prezentace vlastních myšlenek v sobě nese stopy nezměrného ega, zároveň však zkušenosti a umění nazvat věci pravým jménem. Přes to se předseda vlády Sobotka nemůže přenést, jeho život spojený s politikou již od puberty je plný zaobalování skutečných pojmů a jejich nahrazování nic neříkajícími výrazy.
4. Historie nám dělá zmatek ve vztahu k Rusku a USA. Po naplánované revoluci v roce 1989 se téměř všichni u nás od Ruska odklonili a Spojené státy nahradily bývalý Sovětský svaz v oblibě. Časem se však ukázalo, jak moc touží Washington po světovládě a uvědomění si nebezpečí této touhy vrací konkurenceschopné Rusko zpět do hry. Mediální hry amerických přisluhovačů jsou sice složité, nicméně chcete li získat informace i od protistrany, není to nemožné. Nejlepším stavem pro svět je rovnováha. Rusko je momentálně tím, kdo se o ni snaží více. I když to pro většinu z nás zní jako paradox a je těžké ho přijmout. Média statečně mlží a lžou. Podobný stav je i v názoru na tom, být li součástí EU, která je podřazená Spojeným státům, nebo rozvíjet spolupráci s Východem a nepodílet se na sankcích spojených s válkou na Ukrajině, o jejímž důvodu se vedou opět spory. Stejně, jako o válce v Sýrii.
Doba, kdy hlavním sporem v naší zemi bylo to, je li lepší Sparta nebo Slávie, kdy nenávist mezi Pražáky, Brňáky a Ostraváky byla důvodem k vzájemnému osočování, ta je nenávratně pryč. Šlo o naprosto nepodstatné spory, pohlédneme li na nynější události. Myslím, že nyní by každý Sparťan měl radši za souseda Slávistu, než partu radikálních muslimů, nikomu v Brně nebude vadit nadřízený z Prahy tolik, jako v šátcích zamotaná kolegyně původem z Libye. Uznávané hodnoty se prostě mění.
J3.K
