Dějiny národa Českého - BITVU ROZHODLI LUČIŠTNÍCI-BITVA U KRESČAKU-JAN LUCEMBURSKÝ

  V sobotu dne 26. srpna L.P. 1346 zahájil francouzský král Filip VI. bitvu, ve které toho dne bojoval i český král Jan Lucemburský a jeho syn římský král Karel IV. Král Filip VI., který se toho dne zúčastnil mše v nedalekém klášteře v Abbevillu, na dohled tábora Angličanů přikázal vojsku zastavit a rozbít ležení. Druhý sled však přesto postupoval dál a tlačil oddíly prvního sledu před sebou. Propukl zmatek, k němuž přispěli i někteří bojechtiví šlechtici, zejména králův mladší bratr Karel z Aleconu, výkřiky "bijte je, bijte je" pronášenými v domnění, že bitva už začala.

  Daleko větší chaos začal, když vojáci spatřili Angličany. Francouzský král Filip proto honem povolal do čela střelce krále Jana Lucemburského, kteří měli podle tehdejších pravidel boje střelbou z kuší zahájit samotnou bitvu. A pak začali na oplátku střílet angličtí lučištníci s naprostou drtivou převahou a s drtivým následky pro francouzská vojska. Tehdy angličtí lučištníci nakročili a začali vypouštět šípy s takovou silou a rychlostí, že to vypadalo, jakoby padal sníh.

  Znovu a znovu se vrhali francouzští rytíři do boje a znovu a znovu byli anglickými šípy odraženi, aniž se vůbec anglická pěchota a silná jízda zapojily do bitvy. Podobně dopadl i samotný francouzský král Filip VI. se svou družinou. Nejdříve byl pod ním zasažen kůň, pak byl sám zraněn šípem na tváři a nakonec ho musel hrabě Jan Hennegavský z boje vyvést s připomenutím, že jeho smrt nebo zajetí by měly pro Francii mnohem hrozivější následky než jedna prohraná bitva.

  V té době už byl po smrti i zcela slepý český král Jan Lucemburský. Jeho synovi římskému králi Karlovi se naštěstí pro naše dějiny podařilo z nejhorší bojové seče uniknout jen s velmi lehkým zraněním (patrně dostal zásah šípem do pravého ramene). Kronikář Jean Froissart o účasti českého krále v bitvě napsal: Přitom padl i chrabrý český král Jan Lucemburský, syn statečného římského císaře a krále Jindřicha Lucemburského:

  Jan Lucemburský údajně, když zaslechl povel k boji, zeptal se, kde je jeho syn Karel. Jeho průvodci, kteří ho měli uvázaného za své koně, protože král byl již slepý, mu řekli, že se nejspíše někde bije jako lev, načež král Jan Lucemburský odpověděl: Pánové, jste dnes všichni mými přáteli a bratry ve zbrani, proto vás žádám, jelikož sám jsem slepý, veďte mne tak daleko do bitevní vřavy, abych měl anglické nepřátele na dosah ruky. To se také stalo, krále pak opravdu dle jeho přání vysunuli o něco kupředu a tímto způsobem postupovali proti Angličanům. Král vjel do řad protivníka a on i jeho druhové bojovali velmi statečně, postoupili však až příliš kupředu a až tedy byli na místě včetně krále Jana Lucemburského pobiti. Ráno je nalezli na zemi mrtvé, s koněm navzájem spojenými.

  Podle všeho se zdá, že slepý král Jan Lucemburský vlastně spáchal sebevraždu. Vždyť dal svým rytířům rozkaz k útoku v okamžiku, kdy armáda francouzského krále Filipa VI. většinou bezhlavě prchala z bojiště. Co dodat? Král Jan Lucemburský patrně zemřel přesně tak, jak si přál. V boji.

Na obrázku: Český král Jan Lucemburský včele svého vojska v bitvě u Kresčaku.