Dějiny národa Českého - POMLÁZKA A SYMBOLIKA VEJCE

  Slovo ,,pomlázka" má tři významy:

  1. mladý prut či spletený svazek prutů ( nazývaný též dynovačka, binovačka, žíla, karabáč, prut, pamihoda, tataraj.) 

  2. kolední obchůzka ( mrskut, mrskačka, šlahačka, šmugrust aj.)

  3. odměna za koledování a vyšlehání.

  Všechny mají společný význam vycházející z obřadu omlazování ( pomlazování). Chození na pomlázku s ozdobeným prutem či pruty je starý zvyk, který má svůj původ ještě v dobách předkřesťanských. Mrskání narašeným prutem - symbolem probouzející se přírody, ve kterém je propojena energie země, vody a slunce - mělo přivodit omlazující účinek. Prastarý obřad se ustálil do podoby veselé mužské obchůzky, při níž muži (všeho věku) za odříkávání říkanek a popěvků, šlehají ženy ( všeho věku). Za to jsou odměňováni pomlázkou - malovaným vajíčkem, dospělí mnohdy i pálenkou. O pomlázce se mezi mládenci a děvčaty projevovaly i sympatie a milostná vyznání.

  V některých krajích se na Červené pondělí namísto šlehání prutem polévalo vodou, důvod byl stejný: omlazení. Označení pondělí jako ,,Červené" je odvozeno od barevných vajíček, která měla nejčastěji červenou barvu jako symbol života, lásky, ohně a krve. V magických úkonech se této barvě připisovala ochranná funkce.

  SYMBOLIKA VEJCE

  Vejce bylo odedávna vnímáno jako symbol života, plodnosti a zdraví. Magická síla vejce se využívala v léčebných a sexuálních praktikách, měla napomáhat jak v plodnosti lidí, tak i zvířat i rostlin. Vejce se nejen pojídala, ale také koulela po těle, v brázdě na poli při první jarní orbě, kolem zvířecího stáda a zakopávala se pod stavby domů. Tak jako platilo plné vejce za symbol života, prázdná skořápka symbolizovala konec života. Proto bývala Smrtka vynášená ze vsi zdobená výdunky.

  Zvyk dávat při pomlázce koledníkům vejce malovaná ženami a děvčaty se na venkově šířilo od 17.století, je ale doloženo, že vejce se u nás zdobila barvou o řadu století dřív. Ovšem aby mělo velikonoční vajíčko svůj původní význam, muselo se darovat plné, se zárodkem života. Výzdoba vajíčka mohla být i výrazem milostného citu.
Malovaným vajíčkům se říkalo různě, podle krajů a také podle techniky zdobení. ,,Kraslice" se jim začalo říkat začátkem 20. století.

 Pletení pomlázky - říkanka

Řezám proutky u potoka, hastrmanka na mě kouká
hastrman se rmoutí, že mu řežu proutí.
Vylez hastrmane z vody, budeme plést pamihody
utáhnu Ti jednu, potopíš se ke dnu.
Upletu je z osmi proutků, dáš mi vejce ze dvou žloutků....

  Užijte si krásné Velikonoce