Dějiny národa Českého - VELKOMORAVSKÝ KNÍŽE ROSTISLAV

   Východofranský král Ludvík Němec předpokládal, že v Rostislavovi dosadil na moravský trůn sobě oddaného panovníka. Jenže brzy se mělo ukázat, že se ve svém odhadu spletl. Kníže Rostislav využil počáteční období své vlády k upevnění moravského knížectví, a pak začal uskutečňovat zcela nezávislou politiku. L.P. 852 poskytl azyl prohnanému hraběti Albgisovi, kterého stihla mohučská synoda pro únos jistého německého šlechtice Patrika. V následujícím roce se pokusil kníže Rostislav navázat kontakt s Bulhary, kteří podporovali západofranského krále Karla Holého ve válce proti Ludvíkovi Němcovi. 

  Ludvík se tuto opovážlivost pokusil ztrestat a vší silou vojensky vpadl do moravského pohraničí. Setkal se však s velmi tvrdým odporem a po porážce musel Ludvík narychlo opustit Moravu. Koncem L.P. 856 se o další útok na Moravu pokusil Ludvíkův nejstarší syn Karloman, ale ani on však příliš nepochodil a nakonec musel uzavřít s velkomoravským knížetem Rostislavem mír. Po této události kníže Rostislav napadl Panonii, přičemž porazil a zabil někdejšího někdejšího nitranského vládce Pribinu.

  Přibližně L.P. 861 vyslal poselství k papeži Mikulášovi I.. aby mu poslal biskupa a zároveň misionáře dobře ovládajícího slovanský jazyk. Ten ale na jeho výzvu nereagoval, a tak díky byzantskému císaři Michalovi III. se nakonec na Moravu dostal Konstantin a Metoděj, slavní věrozvěsti ze Soluně.

  Přítomnost byzantské misie na Moravu pochopitelně vyvolala velkou nevoli u krále Ludvíka Němce, který v ní spatřoval ohrožení svých dosavadních zájmů na Moravě.  L.P. 864 Ludvík znovu vytáhl na Moravu, se svým početným vojskem překročil řeku Dunaj a oblehl Rostislava na hradě Děvín (Bratislava).  Za bezvýchodné situace se nakonec moravský kníže podvolil a spolu s ostatními velmoži potvrdil přísahou věrnost králi Ludvíkovi. 

  Rostislav se však se svým vynuceným pokořením odmítl smířit , a L.P. 869 vpadli dvěma proudy Moravané do Východní marky. Jenže byli odraženi markrabím Karlomanem. Karloman následně zpustošil Nitransko a donutil Rostislavova synovce Svatopluka, aby s ním uzavřel takzvaný separátní mír. Velkomoravský kníže Rostislav správně vytušil, že jeho synovec Svatopluk chystá zradu, a tak pod záminkou hostiny pozval Svatopluka na hradiště u Mikulčic. Mladý a velmi ctižádostivý Svatopluk však pochopil, že se jedná o past, a naopak sám nachystal svému strýci léčku. Rostislava zrádně zajal a vydal svému novému spojenci Karlomanovi. Ten ho dal okamžitě dopravit ke dvoru východofranského krále Ludvíka, který ho nechal v bavorském Řezně oslepit.

  Slavný velkomoravský kníže Rostislav byl pak doživotně uvězněn v řezenském klášteře sv Jirmana, kde patrně i nakonec po L.P. 872 zemřel. Na jeho místo pak nastoupil jeho synovec Svatopluk.