Dějiny národa Českého - ZNÁMÝ - NEZNÁMÝ JELENÍ PŘÍKOP

21. 09 2022

www.inadhled.live   Autorka: Jitka Čížová

  Dnes známý Jelení příkop byl za pradávna vodní tok řeky Brusnice, který byl později regulován a sveden jinam. Příkop původně sloužil jen jako obranná bariéra, ale za vlády císaře Rudolfa II. sem byla dovezena divoká vysoká zvěř, která se zde lovila a od které pochází název.

  Za císaře se však odehrál v Jelením příkopu jiný příběh. Možná si vzpomenete, že v postranní kapli kostela svatého Jiří na Hradčanech je socha zvaná ,socha Marnosti". Celá černá šklebící se kostra dívky, tělem jí lezou hadi, žáby a ještěrky, požírající zbytky masa. Ale zpět k příběhu o krásné panně Brigitě a o floutkovi, geniálním sochaři.

  On ten sochař přišel do Prahy, jako mnoho dalších umělců, vědců a podvodníků, za vlády císaře Rudolfa II., který je podporoval a financoval a těšil se z jejich děl. Ten sochař se jmenoval Franco. Císař Rudolf II. byl na ženské a zvláště pak na ty hodně mladé. A to jak na reálné, tak na ty v podobě soch či obrazů. A nejlepší se mu zdálo, když ty ženské byly nahaté. Čím nestoudnější, tím lépe a radostněji. A takovou sochu též vyžadoval od Franca. Franco buď neměl představivost, nebo byl prostě jako každý, nebo skoro každý chlap, a spojoval svou práci s tím, že si užije života. A tak začal v podhradí hledat nějakou pěknou holku, která by mu stála modelem neoděná. Protože když taková pěkná holka shodí šaty a tedy odhodí zábrany, a když také vypije nějaké to víno, snadno podlehne mladému a svalnatému muži, který ji navíc zvěčňuje v kameni.

  Slečna Brigita chodívala nakupovat na trh ve stejné době, kdy si tam po ránu kupoval Franco kyselé rybičky, aby mu pomohly vystřízlivět. Pochopitelně si jí všiml a několikrát ji sledoval až k jejímu domu. Jenže ona nikdy nebyla sama. Buď s maminkou, nebo se služkou. Matka ji hlídala jako ostříž. Nakonec se tedy odhodlal a oslovil právě maminku s přáním, aby mu Brigita stála, že jde o sochu pro císaře a tedy o velikánskou čest. S takovými požadavky dáma Franca vyhodila a křičela na něj: „Já vás všecky znám. Všecky mužské. Jde vám jenom o jedno. A tomu císařskému chlípníkovi hlavně!”

  Císař naléhal. Nakonec, na žádost sochaře, poslal pro Brigitu svůj kočár. A nastoupit do takového vozu, to se neodmítá. To by někoho mohlo stát krk. Císař je císař. Jak to mohlo dopadnout? Nakonec se Franko do dívky zamiloval a požádal její matku o ruku. Ta svolila. Je to slušný muž, má pěknou práci na Hradě, tak nakonec proč ne?

  Jenže císař poslal umělce do Uher, aby tam pro něj vytvářel sochy tamějších šlechticů. Na rok ho tam poslal. Nedalo se nic dělat, svatba se odložila na dobu, kdy se vrátí. Mladík ji zapřísahal a ona mu slíbila, že mu v Praze zůstane věrná. Slíbila a psala mu denně jeden dopis plný sladkých slov. I on jí psal každý den, pak obden, pak... Jeho dopisy ustaly zcela. Nakonec se ale vrátil. Než šel k Brigitě, stavil se krčmě U Hrocha, kde mu paní hostinská vyprávěla o tom, jak se Brigita slézala v Jelením příkopě se spoustou chlapů, když on musel dřít v cizině. V mladíkovi se vzbouřila krev. Druhý den vylákal sochař svou dívku zrovna do Jeleního příkopu a křičel tam na ni, žádaje, aby se mu ke svým nevěrám přiznala. Nevěřil jí, když mu přísahala, že je nevinná. Ve vzteku ji probodl dýkou. Pak do ní ještě několikrát čepel vrazil, i když už byla bez života. Potom ji na místě zakopal do země. Později ale hovořil s lidmi, ptal se a zjistil, že mu jeho snoubenka opravdu zůstala do smrti věrná. Šel tedy k soudu a ke všemu se přiznal. Byl odsouzen k trestu smrti.

  Rudolf II. dal dívku vyzvednout ze země a pohřbít do hrobu. Před tím ale nařídil Francovi, že než li bude sťat, musí sochu dívky vytesat do kamene. Ve stavu, v jakém byla nyní.Franco císařův rozkaz vyplnil. Vznikla odporná socha. Po dokončení posledního svého díla byl Franco popraven.

Speciály

Tipy