Demokracie mu nevoní…nebo ji nechápe

  Andrej Babiš se opět ukázal být naprosto neschopným jakékoliv diskuze a ihned začal kopat kolem sebe. Je vidět, že dosud nepochopil princip fungování parlamentní demokracie a koaliční spolupráci si představuje jako bezprecedentní podporu vlastních činů, byť jsou za pomyslnou hranou toho, co vůbec lze. Přesně jak jsme očekávali, pustil se do propírání špinavého prádla a odvádí pozornost od vlastních prohřešků. Což národu vadit nemusí, aspoň se dozvíme o všech neplechách, o kterých pan ministr financí ví, a přesto neudělal dosud nic proto, aby byly odhaleny. Svým způsobem tak navyšuje množství trestných činů, kterých se dopustil minimálně tím, že nic nenahlásil. Nebo je vše jinak, pouze blafuje, jak je ostatně jeho zvykem, a snaží se vlastní lumpárny skrýt do pozadí dlouhými vykonstruovanými monology o tom, co vše dokázal za dva roky pobývání ve vládě. Všimněte si, že na většinu otázek týkajících se vyvádění státních peněz a státních zakázkách šitých na míru jeho společnostem jemu položených odpovídá způsobem, že by si něco podobného nemohl dovolit, když je pod drobnohledem. Bohužel už neřekne, že tomu přístroji dokázal téměř úplně zatmavit optiku.

  Velké množství voličů ANO hlasovalo pro Andreje Babiše proto, že doufalo v jeho poctivost a vzhledem k rozsahu jeho majetku i v malou potřebu jej dále navyšovat za cenu získávání z peněz vyvedených z národního rozpočtu a dotačních přídělů. To však bylo pouhé podlehnutí kvalitně provedeným PR službám. Opak je pravdou, navíc stát není firma, ale jeho činnost má svá pravidla. Místo naplněných nadějí se dostavila totální kontrola všeho, co občan této země udělá, démonizace podnikatelů a vložení neomezené moci právě do rukou tohoto rodilého Slováka. Jeho estébácké způsoby získané službou v neblaze proslulé složce státní policie z dob komunismu se přenesly do běžného života v České republice.

  Soukromé podnikatelské aktivity rozvíjí nynější ministr financí k dokonalosti. Dotace a odpuštěné daně pro své společnosti, likvidace nejen konkurence, ale i oponentů a nepohodlných, to vše je znakem jeho vlády. Zvůle finančních úřadů je dalším zneužívaným nástrojem. Pokud se podaří daný zákon prosadit, bude zajímavé sledovat další kroky tohoto člověka. Jisté je, že pro příchuť moci a vlastní zisky je ochoten udělat téměř cokoliv. Nelze si tedy přát něco jiného, než aby koaliční politici dokázali překonat rozpory a semknout se s těmi opozičními.  Bylo by to po dlouhé době něco rozumného, co by vzešlo z existence politických stran. Vy prostí občané můžeme udělat jedinou věc. Přestat číst tendenční články uveřejňované v MF Dnes a dalších titulech ze stáje Mafry. Možná poté zjistíme, že nynější preference úspěchu v případných volbách lžou a vše je jinak.

J3.K