Facebook a jiné sociální sítě
www.inadhled.cz Je to už pár let, co nám vynález v podobě internetu dokáže život zpříjemnit, ale i otrávit. Jeho přínos je nesporný a opravdu změnil životy ve všech vyspělých zemích, zjednodušil přístup lidstva k informacím a je využíván celým věkovým spektrem.
Naši potomci se vzdělávají daleko jednodušeji, jen se obávám hloubky jejich vědění. Vše včetně knih se posouvá do elektronické podoby, wikipedie ví skoro o všem a pro studenta je daleko pohodlnější potřebné zjistit a vypozorovat přes notebook, než vstát a na reálné místo se jet aspoň podívat.
Ke komunikaci s jinými lidmi stačí většině chat, restaurace a kavárny jsou prázdnější, než bývaly dříve. K osobnímu setkání stačí fotka, naštěstí zatím neexistuje elektronický přenos genetických informací. A tomu odpovídá i úroveň vzájemných dialogů. Často se skládají z prostých vět obsahujících nemnoho slov a smajlíka. Po pár reakcích už je jedno, jakou hloubku měl původní příspěvek, několika jednoduchými výměnami se dá změnit záměr autora na radostné setkání jiných konzumentů internetového přátelství, idea se vypaří a přejde se v mělký hovor.
A jako na ulicích města, tak i na vláknech internetu se pohybují lidé různí, od chytrých po hloupé, od bystrých po tápající, přiměřené IQ není jedinou podmínkou pro schopnost ovládat počítač. Jen je složitější poznat na první pohled protistranu. Bez mimiky a pohledu do očí to prostě trvá déle. A tak přemýšlím, co nám sociální sítě dávají. Nečekejme moc věcí pro život přínosných. Můžeme na nich potkat dva tři skutečné nové dobré přátele, možná nepatrně více, pár obdivovatelů, desítky neznámých známých, stovky lidí, pro něž je jedno, jsme li tu, či nikoliv, občas se podaří u nich něco zajímavého vidět, přečíst větu, zprávu, citát, který jsme už někde četli. Dá se s někým domluvit a potkat i v reálu, následovat může zklamání, ale i případné přátelství.
Jenže…..pravdou je, že internet sice zkracuje vzdálenost mezi komunikujícími, nijak je však k sobě nepřibližuje fyzicky, tedy až na výjimky. A tak si říkám,nestálo by za to se opět vrátit ke kořenům lidských vztahů a vyměnit často přehnané sbírání přátel za ta skutečná a hluboká přátelství ? Radši totiž budu mít kolem sebe pár jedinců, za které budu dýchat a oni za mne, než dlouhý seznam těch, kteří si jen jednou za čas vzpomenou, že od vás už kdysi nějakou zprávu četli ,viděli fotku, ale jinak jste pro ně jen jedním z mnoha.
Nechci být v imaginárním seznamu přátel, jsem živým člověkem a preferuji více, než jen pozorovat, kdo se kdy přihlásil. Sociální sítě možná někomu nahrazují reálný svět, ale určitě jsou žroutem času a pokud je budeme brát příliš vážně, zapomeneme na plno jiných fajn příležitostí si život opravdu prožít.
J3.K
