Likvidace hotovosti i cenzura v plném proudu

19. 10 2022

www.inadhled.live    Utahování šroubů znamenající omezování našich svobod je v plném proudu. Nejen vedení Evropské unie, ale i naše vláda pokračují v nastoupeném tvrdém trendu a i přes zjevný odpor obyvatelů Evropy nadále přitvrzují v tažení proti nim.

  Začněme cenzurou. Za článek týkající se hysterie kolem úmrtí pravděpodobně tří gayů na Slovensku  tvořících jakýsi milostný trojúhelník, kolem kterého se začaly dít věci, přišla blokace autora na Facebooku. Smrt kohokoliv je smutná (no kohokoliv úplně ne, ale berme to s jistým nadhledem), násilí do ulic nepatří, a i nad vztahy se dá zamyslet a domluvit se. Nicméně událost proběhla a vrátit se k ní v článku není ničím, co by mělo vést k cenzuře, zvláště když nešlo o nijak agresivní, nenávistný či jinak závadný text. Snad jen jiný pohled na věc, než mají příznivci duhových vlajek neuvědomující si reálnou možnost podobných činů i mezi heterosexuály. Tam se však nikdo nijak výrazně nepozastavuje. Přesto byl článek na sociální síti Facebook nejdříve blokován, později po stížnosti vrácen, nicméně autor byl na den uspán. Ne, že by to nepřežil, bohužel se s cenzurováním nesetkal poprvé a ani činnost ministra vnitra Rakušana nechávajícího vzniknout nový policejní útvar za účelem postihování uveřejňování názorů rozdílných od vládou prosazovaného hlavního proudu nepovede zrovna k svobodě a možnosti myslet si své.

  Kdo nejde s nimi, jde proti nim…a je za to potrestán. Sbohem demokracie, už žádné texty zabývající se zločiny ve jménu USA, EU, Ukrajiny, LGBT, BLM, migrantů či covidu a Big Pharmy. Žádná podpora logických kroků vedení Ruské federace, vysvětlování jiného pohledu na ukrajinskou krizi či upozorňování na prodejnost Zelenského. Inkvizitoři, ať už státní (Policie ČR), tak i najatí (Cemper, Kartous a pár dalších), podpoření skutečnými novinářskými génii typu Šafra, Fendrycha či J.Železného na Vás ihned skočí, případně udělají vše, aby Vám otrávili život. Přidejme úderku z Facebooku, to abychom nezapomněli, kdo tu o všem rozhoduje. Jisté je, že se vracíme o pár desetiletí zpět, kdy veřejná média pracující pro režim tajila podstatné a servírovala příhodné. Jedou v tom znova a konzumenti jen přežvykují to, co jim tito předloží. Samizdat se vrací a je za to terorizován.

  Cenzura tisku a médií, především těch elektronických, je jen jednou ze všech možností, jak ovlivňovat naše životy a myšlení. Zásadním zásahem, a mnohem větším, než je likvidace autorů popisujících nešvary vládnoucí třídy, je jiný připravovaný a již spuštění podvod na lidi. Likvidace hotovosti byla již dávno započata a řada z vás tomu napomáhá. Platební karty a terminály, bankomaty povinnosti používat bankovní účty, to vše už je tu déle. Na karty si lidé natolik zvyknuli, že degenerace řady jejich uživatelů dosáhla takové úrovně, že tito už nenosí v kapse ani minimální obnos. Nás odpůrců zůstává minimum a vyskytujeme se především ve starší konzervativně uvažující generaci. Nedůvěra v kouzelné plastové kartičky zůstává i v těch, kterým se aspoň jednou stalo, že byl jejich účet z jakéhokoliv důvodu mimo provoz, což například při pobytu v zahraničí může způsobit až fatální problémy. Zbytek však podlehnul naivní představě větší svobody a bez karty nekoupí ani noviny či cigarety. Připomeňme však i další komplikace. Bez elektřiny jsou všechny terminály, bankomaty a pokladny úplně k ničemu a výpadky mohou být snadno řízené. Blokace karet, s jakou se setkávají uživatelé vydaných u nás Raiffeisen bankou například ve Francii (ze strany francouských firem a obchodů) z kohokoliv udělají pitomce a nesolventního zákazníka. Takovou kartu můžete zahodit. Tuto zkušenost máme z vlastní zkušenosti a banka s tíém nemůže nic dělat.

  Riziko spojené s nepoužíváním hotových peněz dojde všem ve chvíli, kdy si stát či banky uzmou právo hospodařit bez vašeho vědomí, případně potřeba těchto institucí sáhnout na vaše vklady či úspory bude natolik podstatná, že to v klidu udělají. Toto se týká i různých bezpečnostních schránek, co nemáte pod dozorem či tzv.ulité, je prostě v ohrožení už jen tím, že to má pod kontrolou někdo jiný. Bylo by naivní spoléhat na bankovní tajemství, jak víme, Finanční správa má právo vidět vše. V podstatě lze konstatovat, že proti potencionálnímu zločinu bojují ještě větší zločinci, navíc s neomezenými právy a neochotou vnímat presumpci neviny. Ona i ta míra viny je při tvrzení, že každé daně jsou krádež, dost sporná. To je však na dlouhou polemiku jindy.

  Jistotou jsou obrovské díry ve státních pokladnách po celém světě s výjimkou bohatých zemí typu Ruska, Saudské Arábie či Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Vatikánu. Vysoké zdanění má tyto díry zacelit a příslušné měšce zaplnit, ideálně tak, aby plátcům nezůstalo nic. V současné tristní situaci hrozí především v EU snaha zdanit nemovitosti, a to tak, že extrémně razantně. Pokusy tu už jsou, jen prozatím naráží na odpor. Pokud k tomu dojde, vy daně nezaplatíte, protože na ně fakt mít nebudete, budou tak totiž nastavené, navíc bude mít stát plně pod kontrolou vaše peníze. A na ty si kdykoliv sáhne, nebo si dojde pro klíče od domu či bytu. Co si od vás vezme, to už vám nikdy nevrátí. Při zablokování účtu vám nezbyde ani na jídlo. A jako doprovodný efekt tu máme nejvyšší stupeň kontroly, kterou na nás všechny stát pomocí monitoringu účtů uvalí. Přidejme možnost prostorového omezení používání karty, tím snížení mobility. Proč o tom píšeme? Nejen ve Švédsku a Německu některé banky uzavřely hotovostní pokladny, některé už ani nevydávají hotovost přes bankomaty, které jsou rušeny. I u nás dochází též na některých pobočkách, například ČSOB či Raiffeisen Bank, k likvidaci pokladen. A nejsou zdaleka jedinými peněžními ústavy, které poslouchají pokyny shora. Na pódiích WEF tyto plány zaznívají už dlouho, nyní dochází k uskutečňování. Opravdu ty karty tak potřebujete? Copak vám všem nedochází, že jste se nechali přesvědčit k vlastnímu zotročení? 

Jindřich Kulhavý

 

 

Speciály

Tipy