Zbabělost, politikaření a arogance...

  Pondělní summit věnující se problémům spojených s migrací nepřinesl ve skutečnosti nic dobrého. Ukázalo se, že Evropskou unii ovládají dvě země. Jednou z nich je topící se Německo, v jejímž čele stojí pološílená kancléřka Merkelová, tou druhou je paradoxně pouhý uchazeč o členství v EU Turecko vedené teroristou nejvyššího kalibru Erdoganem. Je velmi smutné, že postavit se této dvojici dokázalo jen pár zemí. Jsou to především Maďarsko, Makedonie, Srbsko a Slovinsko. Lze k nim přidat také Slovensko, i když situace po volbách a nové změny nezaručují kontinuitu s předešlým přístupem.

  Přestože údajně poslední výzkumy v Německu zaznamenaly lehký vzestup popularity kancléřky Merkelové v posledním měsíci, jisté je, že dopad jejích špatných rozhodnutí je tragický nejen pro samotné Němce, ale postupem času rozklíží celou EU. Důvěra mezi členskými státy se vytrácí a je už jasné, že toto společenství je ovládáno velmocemi, a ty se nebudou štítit nátlaku a násilí. Navíc se projevila schopnost shazovat pochybení na ostatní a výsledky svobodného rozhodování jednotlivých zemí měnit vlastní zvednutou pěstí. O tureckých způsobech nelze hovořit jinak, než jako o vydírání, lhaní a podlosti odpovídající historii a povaze této země.

  Osobní statečnost našich politiků se většinou rovná nule. Předseda vlády mění svá prohlášení a jejich význam stejně snadno, jako se střídá den a noc. Rozhodně se mu již nedá věřit a je třeba konstatovat, že tak nezásadového muže v čele vlády jsme dosud neměli. Tato funkce nám už v minulosti ukázala plno arogance, naparování se, hádek a naivnosti, viděli jsme v ní křišťál, diskuze na úrovni i nesmyslné tlachání, ale nikdy tolik bezpáteřnosti a zbabělosti prezentované na všechny strany. Poslední vyjádření týkající se toho, že jsme konečně schopní přijímat uprchlíky přímo z Turecka je toho důkazem a zdá se, že ani zkušenosti ze Švédska a ostatních postižených zemí jej nevarovaly.

  Pokud je u nás někdo opravdu statečný, je to Andrej Babiš. Neexistuje žádný způsob, jak z něho dostat pravdu. Dokáže se ubránit nátlaku, z oponentů si dělá legraci, důkazy o svých nekalých praktikách mávnutím ruky zlikviduje. Vyšetřování se nebojí, finanční správa si na něho netroufne. Ve správnou chvíli umí ztratit paměť. Díky všem svým nařízením, pokynům a poslanci schváleným zákonům ví o každém to, co potřebuje. Jste li konkurence, nevydržíte dlouho, odporujete li, ohne Vás, nesouhlasíte, ušlapou Vás jeho poskoci. Je opravdu tvrdý, nikdo jiný se nevyhýbá trestním stíháním tak snadno, jako on. To, co stačilo k pádu Stanislava Grosse a Petra Nečase, jsou úplné prkotinky proti tomu, co dokáže ustát tento hrdina části českého národa. Gross se musí v hrobě obracet při vzpomínce na to, jak se potil kvůli vysvětlování prostředků potřebných k nákupu bytu, Nečas si klepe na čelo, co jej dokázalo poslat do politického důchodu. Andrej Babiš ustojí v klidu pár desítek miliónů točících se kolem jedné dotace na jeho Čapí hnízdo, které, jak si momentálně vzpomněl, není ani jeho. Jde o nečekanou zprávu, zvláště když si vzpomeneme, jak se s ním nedávno ještě chlubil. Jak je to asi s jinými dotacemi. Nestálo by se na ně zaměřit?

  Jak vidíte, děje se mnohé. K vrcholným postům pomohou různé vlastnosti. V jedné vládě sedí několik kariéristů z různých stran, minimálně jeden ultrahlupák vyžadující příliv cizích národů, jeden všemocný a arogantní rek s nepříliš čistou minulostí držící momentálně pevně otěže moci, na vrcholu pyramidy se vyskytuje bezpáteřní předseda vlády, který je vydíratelný za svou minulost a ovládá jej kdosi z pozadí, o čemž svědčí jeho hackery zveřejněné maily. Tedy nejen ty, o jeho roli loutky fungující dle instrukcí loutkáře se šeptá déle. Říká li tedy někdo, že se s touto vládou dá hledět do naší budoucnosti optimisticky, lže sám sobě, ale i nám. Rozhodně se jí nedá věřit už vůbec nic. Vytratila se hrdost, odvaha, poctivost. Vrátí se ještě někdy?

J3.K