Absurdita…
www.inadhled.cz Jednou za čas se každý z nás setká s nějakou absurditou. Pravdou také je, že jich je poslední dobou tak nějak více, než jich bývalo kdysi. Některé vznikají díky neschopností jedinců, jiným na svět napomáhá skupinové šílenství. Lidé tak neřeší skutečné problémy, ale pouze ty, které si sami připravuje. Příkladu lze uvést mnoho, zdá se totiž, že se mnozí začali předhánět v tom, kdo vymyslí větší ptákovinu. A že je těch snaživců skutečně moc. Na všech frontách.
Svět automobilového průmyslu a sportu se dostává do fáze, kdy se vytrácí i ta sebemenší radost ze zvuku spalovacího motoru a laděných výfuků. Mladší generaci to možná nepřijde až tak tragické, ovšem ti starší si nedokážou představit jízdu na elektromotorem poháněném Harley-Davidsonu, či v sportovním autu bez pořádného zvukového doprovodu. Ani sebelepší jízdní vlastnosti nenahradí pocit vnímání mechanického brumlání silného motoru. Ostatně problém se zvukem řešila i formule 1, která se po svém ztichnutí stala pro diváky méně zajímavou. Navíc se objevili ekologové a přinutili svými teoriemi o globálním oteplování konstruktéry ke kroku, který je sice na první pohled logický, ale ve skutečnosti pokrytecký. Tedy osadit naše milované samohyby elektromotory. A protože se rodí méně schopná a technicky nenadaná mládež, přidali k nim autonomní řízení vybavené téměř vším, co Vám vezme radost z vlastnění automobilu a na místo určení doveze i sebeneschopnějšího ,,řidiče´´.
Vraťme se však o krok zpět, kdy je sice ve vozidle elektropohon, nicméně řídit ještě musí osoba za volantem, navíc sportovně laděná. Z této kombinace vznikl závodní seriál e.formule. Pokud jste měli tu smůlu a zahlédli jste nějaký závod v televizi, jistě Vám v hlavě utkvěl vysoký zvuk rozzuřených mixérů ne nepodobný šumu svistu. Přestože v koptitech závodních aut nesedí žádní nazdárci, je celý šampionát pouhou nepovedenou kopií už tak povětšinou nudné formule 1. Navíc ještě bez dostatečné zvukové kulisy, chtělo by se říct. A právě to je ta absurdita. Není tomu tak. Nad depem se totiž ozývají vytočené spalovací motory a nad střechami lze zaznamenat známý dým. Ptáte se, jak je toto možné, jsme li na závodech elektrických aut?
Je to velmi prosté. Kvalitní baterie schopné pohánět ty úzkokolé monoposty totiž potřebují šťávu, proud, elektřinu, prostě se musí nabít. A protože jich je více a je velmi pravděpodobné, že by množství nabíjecích stanic velmi rychle zlikvidovalo místní rozvodnou síť, je potřeba zajistit dostatek dieselelektrických agregátů vyrábějících velké množství elektrické energie. Ze závodů ekologické formule se tak stává soutěž o co nejrychlejší nabití za současného spalování stovek litrů motorové nafty. Ještě je třeba připomenout, že je to vlastně jedno, protože podobně de facto fungují elektromobily i v reálném světě, jen ten kabel od zdroje výroby elektřiny k spotřebiči je o něco delší, takže ke každému kubickému metru uhlí, plynu či radioaktivní kapsli musíme připočítat složitou distribuci a také určité ztráty vzniklé vedením. Sice možná netušíte, kde skončila ekologie, ale neříkejte to moc nahlas, ať se nestanete xenofobem nemilujícím křečka. Jen pro zajímavost, připravuje se nový seriál rallyecrossu, kde budou odstaveny výkonné turbomotory a místo nich konstruktéři implantují pod kapoty tiché pohonné jednotky asi z praček. Za depem poté bude opět plno dieselagregátů jedoucích na plný výkon. Krásná představa, není li pravda?
Když už jsme zapředli řeč o automobilovém sportu, je třeba říct, že tu nejkrásnější dobu má za sebou. Krásné a nebezpečné závody přecházely večer v bujaré párty, mechanici vytvářeli hodnoty podobné nejkrásnějším uměleckým dílům, muži byli drsní a ženy kolem aut krásné. Jak to vypadá nyní? Hezké holky už k autům téměř nesmí, což platí pro závody a autosalony, nagelovaní piloti F1 už dávno nejsou těmi frajery, jejichž plakáty jsme chtěli mít na zdi a večery po závodech tráví na playstationech. Když se to tak vezme, tak i tato oblast už stojí za nic. Nezdá se Vám, že je té radosti stále méně. Na rozdíl od absurdit.
J3.K
