Motorista je prostě nepřítel….

  Přinejmenším chyběly víceméně tuningové firmy, vystavovatelů bylo pramálo a vyloženě zajímavostí dá se říct 0. Výjimkou snad byla vozítka pro patnáctileté, jejichž pořizovací cena však zapříčinila nejedny oči vypadlé rodičům z důlků. Částka vydaná na nákup vozítka s pidimotůrkem a výkonem, plastem potaženou trubkovou konstrukcí a určitou atraktivností pro mladé, je prostě šílená a dost vyšší, než za kterou si koupíte dospělého Nissana  Juke.

  Kdo měl štěstí stejné, jako autor tohoto článku, viděl pád terénního pickupu z konstrukce, která simulovala přírodní vlnu kdesi v lese. Řidič za volantem by to už neměl kouřit, nic jiného, než držet volant rovně přejezd tohoto kopečku nevyžadoval. Přesto zahnul a předkem opustil konstrukci.

  Opusťme však Pražské výstaviště v Holešovicích, jejímž jediným pozitivem je zjištění, že se v naší zemi nadále vyskytuje plno krásných dívek a žen, a připomeňme si nový zákon lesích. Jedete li na houby, budete muset jet asi metrem. Nechat vozidlo zaparkované na kraji lesa znamená očekávat pokutu ve výši až 100 000,-Kč. Nedej bože, abyste na své terénní motorce či čtyřkolce vjeli na lesní cestu. Pokuta za to je stejná, navíc očekávejte střelbu z hlavně myslivce, případně lanko natažené přes cestu. Pokud si myslíte, že na kole a na koni jste beztrestní, opět se mýlíte. A jít do lesa pěšky v den, kdy se tam vydali myslivci, Vás bude stát další desetitíce korunek stejně, jako sběr semen lesních rostlin. Tak žádné bukvice. Ne, opravdu si nedělám legraci. Otázkou je, kdy se přidají majitelé polí a luk, vodní plochy už jsou pod dozorem. Zbydou nám jen asfaltky a oči pro pláč.

  O tom, že motoristé jsou obrovsky produktivním zdrojem peněz pro státní pokladny, nelze pochybovat. Bohužel se zvyšováním poplatků a cen se zmenšuje prostor pro to, co můžeme. Málokde lze jezdit, parkovat zdarma jen doma na zahradě, a když už se objeví vhodná plocha k odstavení vozidla, u vjezdu stojí budka s výběrčím desátek. Jak to budou řešit u aut bez řidiče, to je otázka. Také zvýhodňování elektromobilů je zvláštní přístup k ekologii. Výroba i likvidace baterií musí být pro přírodu přímo žůžo. Opět lze vnímat neschopnost zákonodárců a silné lobby kontraproduktivních Zelených.

  Vzpomeňme si na druhou polovinu minulého století. Závodilo se v pekelných strojích bez vše zachraňující elektroniky, ta auta řídili opravdoví chlapi. Na silnicích bylo možno potkat ledacos, různé roky výroby, mnoho konstrukčních odlišností. Motorky byly hlučné, na chromu se nešetřilo, plast bylo sprosté slovo. Piknik jste si udělali kdekoliv, nemuseli jste se bát, že vás někdo vyžene z kraje lesa. Auto a motorky byly synonymem pro radost, volnost a pohodu. Neměly jen převážet, dělaly radost, přály odvážným a každý byl pánem svého osudu a života. Byl zodpovědný sám za sebe. Ta doba je pryč.

  Kam se tedy mohou vydat ti, pro které je pořád vůně benzínu příjemnější, než nařízení úředníků? Máte li smysl pro anarchii, nedejte se otrávit a riskujte, na terénní motorce máte pořád šanci ujet. Jste li však spořádaní petrolheadové, musíte hlídat termíny okruhových dní, najít si finančně únosné závodní série, nebo…se na to vykašlat a vychytat si místa, kde nikdo v určitou dobu nejezdí a jet se svézt. Jen nesmíte skončit na stromu, protože v ten čas Vás nikdo nezachrání. Jinak vám nezbývá nic jiného, než myslet na své body, peněženku, sledovat nejvyšší povolené rychlosti a všude jen platit. Ne, ani v této oblasti už to není, co to bývalo.

J3.K