Asi jsem konzerva...

  Po úspěšném prolezení střední školy s ne už tak pozitivním doporučením ke studiu na vysoké škole jsem po absolvování třech přijímacích procesů na výšku, které skončily stejně ( pokaždé udělal s výborným výsledkem,  ale nebyl přijat pro vysoký počet uchazečů, to i tam, kde konečná naplněnost byla 52%),  zakotvil za pultem elektro-železářství. Přeci jenom podstatná věta z nedoporučení z gymnázia znějící následovně:,, Studium na vysoké škole se nedoporučuje z důvodu nevhodných politických názorů a snahy je prezentovat  i na školní půdě, a tím narušovat morálku ostatních studentů.‘‘, měla dopad na mé další vzdělání.

  Naštěstí vzdělání není jediným měřítkem inteligence a uklidňuje mne, že i mezi relativně zaostalými národy se najdou nadprůměrně inteligentní jedinci s vysokým IQ. Navíc jsem kdysi testy na jeho úroveň absolvoval a díku tvrzení psycholožky, že opravdu nejsem blbý, to když jsem hodinový test po 20ti minutách odložil, protože jsem spěchal pro potomka do kroužku, i tak vyšel lépe, než 80ti procentům vysokoškoláků, došel k názoru, že měla pravdu. Doteď mne mrzí, že jsem se tehdy na přání lékařky nevrátil k dokončení testu, ale nechtěl jsem si pokazit reputaci plynoucí z jejího údivu a za členství v Menze také žádné finanční ohodnocení není.

  Přesto právě kvůli mé dlouholeté práci v kamenném obchodu, později v několika dalších a jejich vedení, vlastnictví a nakonec  zavření, přeci jenom řetězce vychází z jiného prostředí, nesrovnatelných podmínek a u nás expandovaly za rozdílných daňových poměrů, takže konkurenční prostředí nebylo úplně zdravé, si nemohu zvyknout na internetové obchody. A to je téma tohoto článku.

  Sháním li nějaké zboží, které prostě v normálním krámu nekoupíte, skončím samozřejmě u počítače. To ještě není problém, na ten narážím později. Produkt naleznu v několika shopech, vybírám tedy nejen podle ceny, ale i lhůty dodání. Prvním zádrhelem je, že danou věc nemohu mít hned, což mne trápí. Když něco chci……jistě to znáte. Další trápení je, že se s danou maličkostí nemohu pomazlit ještě před nákupem. Potřebuji si sáhnout, zkontrolovat pohledem, potěžkat. Nic, to mi internetové nakupování neumožňuje.

  Nad to vše bych se dokázal povznést, kdybych věděl, že mnou vybrané zboží dorazí v lhůtě. To už jsem domluvený, že platit budu na dobírku, odmítám platit něco předem.  Zvláště z Prahy do vesničky na Moravě, to pro příklad, nejradši mám možnost si nákup vyzvednout někde osobně.  Jenže to jde málokdy, takže čekám na pošťáka, PPL, DHL a nevím jakého ještě doručovatele. Samozřejmě často marně, takže mám zkažený den, týden a v posledním případu měsíc. Nutně jsem potřeboval z Německa zadní světla na auto a ta nikde. Jistě chápete, že jsem po měsíčním čekání změnil dodavatele, otázkou je, nepřišla li by hned druhý den po zrušení původní objednávky.

  Jak vidíte, ne vždy se dá jít s moderní dobou bez překážek. Nedávno jsem viděl sedět dva starší důchodce na lavičce v parku. Jeden krmil holuby, a když mu jeho manželka volala, že má jít na oběd, vytáhl mobil pro důchodce s velkými tlačítky, poté se rozloučil a šel na baštu. Mezitím vedle sedící stařík surfoval po internetu na velkém displeji moderní S5 Galaxy a otázkou dle jeho úsměvů je, nebyl li na seznamce. No, kdybych si z těch dvou mohl vybrat, asi bych oželel ten oběd. Ale spíše se obávám, že mne technika brzo předstihne….

J3.K