Kde se stala chyba?

  Doba po 2.světové válce byla nakloněna změnám v uspořádání nových vztahů To se týkalo obchodu, hospodářství a politiky. Dlouhé roky jsme litovali toho, že náš kdysi výstavní průmysl skomírá pod diktátem politruků jednajících dle instrukcí z Moskvy. První roky po válce byly plné lopingů a převrat v roce 1948 započal dobu normalizace a degradace zároveň. Jaký paradox, když nic, co by bylo jen trochu normální, nefungovalo a bylo zavrženo. Nastoupili jsme na cestu plnou nesplnitelných ideálů a čtyřicet let trvalo, než jsme se vymanili z vlivu komunistických ideologů. Tedy aspoň jsme ten dojem na konci roku 1989 měli. Jak hluboce jsme se zmýlili?

  Chaos v dobách po viditelném předání moci nahrával těm, kteří se ve víru událostí dokázali orientovat. Část nových vůdců lidu byla dopředu instruována a připravována, takže začalo kšeftování s minulostí a poskytováním výhod při startu do nové doby. Za pomyslné nitky nadále vedli své kašpárky bývalí členové tajných bezpečnostních složek, lidé stojící v pozadí v dobách minulých se stali důležitými i v těch nových. Do popředí často nasadili i své děti, čímž legalizovali budoucí výnosy. Nejeden z nynějších miliardářů má svou minulost spojenou s bývalým režimem.

  K zdrojům příjmů se však dostaly i nově vzniklé elity. Idealista Havel velmi pragmaticky prolomil Benešovy dekrety, podobné umožnil tehdejší celebritě knížeti Schwarzenbergovi, společně se tak rázem zařadili k movitým a zabezpečeným lidem. Je velmi pravděpodobné, že nebyli jedinými, kteří zneužili doby a zákonů. Velmi uspíšené restituce přitom ve velké míře odstartovali výprodej naší země. Velká část hladových restituentů totiž své nově nabité majetky obratem ruky prodala za nyní směšné ceny, to v době, kdy trh ještě nedosáhl reálné úrovně západních zemí. Důsledkem toho bylo vlastnictví třetiny Prahy a velkých měst v oblasti nemovitostí v rukách italských šmelinářů s touto komoditou. Ti koupili velmi levně plno činžovních domů a v posledních deseti létech je draze prodávají často do rukou ruských, arabských a asijských investorů, jen malý zbytek kupují za x násobné ceny Češi zpět. Movití a předpřipravení podnikatelé s podporou politiků pro změnu rychle skoupili cenné pozemky, pole a lesy, jejich cena nyní mnohonásobně přesahuje tu nákupní. Důvodem k tomu jsou i nesmyslné církevní restituce, půdy je opravdu nedostatek.

  Kupónová privatizace byla pokusem zvrátit tento stav a poskytnout lidem možnost začít nějak hospodařit se státním majetkem. Bohužel se dobrá myšlenka jaksi zvrhnula, někteří dopředu věděli více a měli připravené finance. Jak to potom dopadlo, o tom by mohl vyprávět Kožený a spol. Tento pán byl bohužel nenažraný a nedisciplinovaný, takže o vše přišel, byli však jiní, ti vládnou naší ekonomice dosud. Nejde samozřejmě pouze o podnikatele, svezlo se i plno politiků. A to, co to nestihnuli v kupónové privatizaci, připravili plno dalších příležitostí, pořád bylo co prodávat. Výprodej země pokračoval, majiteli se stali především němečtí  podnikatelé a nadnárodní společnostiBylo jedno, kdo byl u moci, nedůvěra v klasické strany přivedla do vlády Víta Bártu, později Andreje Babiše. Kruh se uzavřel, bývalý agent STB stoupá k výšinám, velká část obyvatelstva tuší, jaké používá praktiky, nicméně je plno těch, kteří doufají ve změny k dobrému. Stačí mu k tomu laciná rétorika.

  Ve světě došlo k jistému zpoždění vývoje, přesto se postupně levicová ideologie stala vlastní i těm vládám, které jsou u moci v kdysi jednoznačných výspách kapitalismu. Je paradoxem, že nynější západní elity používají stejných metod, pro které jsme neměli v lásce nadvládu Sovětů. Jen jsou méně skryté a spojené s vyhrožováním a dalším zdokonalováním omezování svobod. Je třeba si uvědomit, že se nás Evropská komise snaží dostat do minimálně stejně prekérní situace, jako byla ta naše v době RVHP. Jen název bloku se z komunistického mění na unijní. Naši politici se bohužel pouze přizpůsobují a přináší opět to, co už jsme nikdy vrátit nechtěli. A my občané se chováme jako ovce. Přitom síla davu by dokázala změnit jejich chování. Čím dříve se jim postavíme, tím menší budou následky. Jisté však je, že nelze sloučit existenci EU v té podobě, ve které je nyní, a vládu takové partičky, kterou představuje Babiš, Sobotka a Bělobrádek. Tolik špatnosti najednou by neunesl ani silnější národ, než jsme my Češi. Nesmíme se ani zaleknout agresivní rétoriky proimigrantských nadšenců, nedat na žvatlání Kavárníků a trestat udavače.

  Jedinou správnou eventualitou je návrat o mnoho let zpět, poučit se z chyb a začít bez EU a levice ve vládě. Možná to zní neřešitelně, ale chceme li být hrdým národem, který se nemá zač stydět, pravděpodobně jde o jedinou variantu toho, jak dál. To i přesto, že začátky budou krušné.

J3.K