Korektnost je často projevem slabosti

  Je s podivem, jak snadno si například Pařížané zvyknuli na to, že mají plné parky a předměstí povalujících se ztracených existencí, které nespojuje jen tmavá barva pleti a agresivní náboženství, ale také schopnost vytvářet nepořádek, roznášet nemoci a vznášet neoprávněné požadavky. Po jejichž nevyslyšení dochází v další fázi k ničení majetku francouzské státu, a i toho soukromého. V horším případu je na programu poškozování zdraví Francouzů, daleko není k znásilňování a třeba i smrti. Francie je pouze příklad, podobné zvěrstvo se šíří světem a především Evropou, přičemž vítězí primitivismus a brutalita nad kulturní vyspělostí a tolerancí. Jakákoliv osvěta nepomáhá. Když oslovi budete vysvětlovat, že nemá lézt na oslici a svou denní potřebu má dělat za keřem, vzhledem ke svému intelektu to nikdy nepochopí. Využije první příležitosti a udělá to po svém. A podobné je to s migranty. To sice nejsou oslové, ale lidé, bohužel často s inteligencí toho osla. Takže osvěta je na nic a vytvořit jim jejich přirozené prostředí uprostřed Paříže nelze, zoologická zahrada tam už je a nemá kapacity. Takže je pro ně nejvhodnější variantou vrátit je zpět domů, kde ať si dělají, co chtějí.

  Výše uvedené není rasismus. Je to pouhé zhodnocení skutečné reality. Bohužel nejen ve Francii se část politických elit snaží vytvořit prostředí, kde by žili oslové a místní v souladu. Přestože je mnoho důkazů, že to je kontraproduktivní a Francouzi se paradoxně přizpůsobují těm oslům. Oslíky berte jako metaforu, nic proti nim a migrantům. Obojí se chovají dle vlastní inteligence a druhu, ke kterému patří. Abyste pochopili, dáme příklad. Na jednom basketbalovém hřišti kdesi na ulici se sejdou dvě party. Na jedné půlce arabská z místní komunity, na druhé francouzská z místního týmu ragbistů. Ta arabská neustále překračuje půlící čáru a obtěžuje tím tu místní. V ní se však nachází Čech zvyklý porvat se o svůj prostor a Arabům jasně řekne, ať se drží na své straně. Co na to Frantíci? Milého našince začnou uklidňovat, že Arabové jsou agresivní a vyvolají bitku. Což českému hromotlukovi nevadí, navíc je na francouzské straně fyzická převaha, v Čechách by to skončilo destrukcí protivníka. Odpovědí je, že v případě konfliktu okamžitě dorazí další arabské síly. Znamená to tedy, že by místním nikdo na pomoc nepřišel, zatímco Arabská komunita je soudržná? Ano, v tom je to nebezpečí.

  Evropané ztratili smysl pro sounáležitost. V tom je zakomponována naučená tolerance a korektnost. Bojíme se agresivního protivníka nazvat tak, jak mu přísluší, bojíme se následků. Je jedno, postaví li se proti nám osoba původem z Dejvic, Brna, cikán, Arab, černoch či třeba Ukrajinec. Chce li nám škodit, je nepodstatné, kdo to je, je z něj nepřítel a jako s takovým se musí zacházet. Nelze přistupovat jinak k někomu proto, že je třeba černoch. Není projevem rasismu, když se s ním vypořádáme stejně jako s agresivním sousedem Frantou. Tady musí jít korektnost stranou. A protože migranti k nám do Evropy přišli pouze zneužívat výdobytků, aniž by se stali přínosem, navíc začali vyloženě škodit a s nápomocí námi zvolených politiků plundrovat státní ekonomiky, je naše pohodlnost vypořádat se jak s politiky, tak i samotnými migranty, kontraproduktivní.

  Ve Francii však dochází aspoň někomu trpělivost. Nejdříve se ozvali generálové ve výslužbě, poté ti aktivní, a nakonec i policisté, na které dopadá nebezpečí ze smrti a zranění vzniklých při střetech s muslimy a migranty nejvíce. Přidávají se občané, kteří už mají dost násilí, ničení památek, šířícího se islámu a agresivity vládou pozvaných ,,hostů“. Navíc ani dříve usazení nejsou bezproblémovými a jejich děti tvoří širokou základnu, z níž vznikají gangy. Celou statí prolíná situace ve Francii, podobné to je však i v dalších státech, což dovedlo dánskou politickou reprezentaci k rozhodnutí ukončit příliv migrantů a zbavit se těch dosud došlých.  A v této situaci si pražský primátor Hřib dovolí veřejně blahopřát muslimovi Khanovi ke znovuzvolení na post starosty Londýna. Toho Londýna, který byl kdysi hrdou anglickou metropolí a nyní připomíná hlavní město afrického kontinentu. Přestaňme už se chovat korektně, požadujme po médiích relevantní informace o skutečném stavu a po našich politicích ukončení podpory migrace či zasílání peněz tam, kde dochází k násilí páchané těmito národy. Příkladem je adorace a financování Palestinců.

  Je nejvyšší čas nazývat věci pravým jménem, vzepřít se výměně obyvatelstva a viníky těchto jevů tvrdě potrestat. Tedy i kolaboranty ve vládách. U nás se sdružují především v liberálních prounijních stranách. Piráty není ani třeba jmenovat, ale i u STAN, ODS, Topky, ČSSD, ANO je třeba být ve střehu. Korektnost je totiž v tomto případu projev slabosti a ochoty podřídit se.

Jindřich Kulhavý