Malé ohlédnutí za uplynulým půlrokem

  Číslem 1 byly americké prezidentské volby. Naděje, že administrativa kolem prezidenta Trumpa dokáže zvrátit podvodný výsledek, trvala do konce ledna. Postupně vyprchala, přestože se později prokázalo, že docházelo k manipulacím s hlasovacími lístky. Teď se o tom vůbec nemluví, přestože v USA se na kontrole nadále pracuje. Zároveň se stále více projevuje neblahý vliv věku na stávajícího prezidenta, u něhož bude nejtěžší ho do konce volebního období udržet při životě.

 Rozporuplné pocity v nás měla vyvolat další volba státu, tentokrát v Bělorusku. To je představováno jako poslední bašta diktátorů v Evropě, přičemž je přehlíženo fungování Evropské unie, ve které se to diktátory jen hemží. Merkelová, Macron, Leyenová, jejich výčet by mohl být mnohem delší, navíc podléhají vyššímu velení. Odpovědní jsou však právě oni. Lukašenko ustál invazi jak zahraničních služeb, tak i neziskovek, přes které byla opozice štědře dotována. Mezi nimi byl jmenován i náš Člověk v tísni, který tak naplnil význam nedávného výroku zástupců této partičky, když na dotaz, jak pomohou lidem na Jižní Moravě, odpověděli, že pomáhají v zahraničí, ale postiženým údajně milion korun pošlou. Kam tedy mizí ty stovky milionů, se kterými tato naše největší nezisková organizace hospodaří? Třeba právě na podporu protivládních sil v Bělorusku?

  Naší zahraniční politikou otřásla kauza Vrbětice. Udělali jsme ze sebe solidní a užitečné idioty před celým světem, což se nakonec projevilo i nulovou podporou ze strany Západu. Naše vztahy s Ruskem se dostaly na bod mrazu, ekonomické dopady se projeví časem a v podstatě jsme se dostali v Moskvě na černou listinu. To jen proto, aby se prounijní liberální strany, respektive jejich lídři, mohli bít v prsa, jak s Ruskem zatočili. Poté, co Babiše nikdo z velkých evropských států nepodpořil, vše utichlo. Vrbětice však zadání splnily. Rusové a Číňané byli z tendru na dostavbu Dukovan vyčleněni a je tedy pravděpodobné, že tím je o osudu elektrárny rozhodnuto. Buď ji nikdo nikdy nedostaví, nebo to bude stát obrovské peníze, a navíc se budeme obávat toho, jak moc bude spolehlivá.

  Začala předvolební kampaň a z předurčených vítězů Pirátů se stávají zbabělci, kteří dementují svá starší prohlášení, změkčují jejich význam a obrušují hrany požadavků členů shromažďovaných uvnitř strany. I přesto je zjevné, že jde o extrémně levicové názory, a pokud by se Piráti dostali k moci, začal by hon na majetek. Pokud jde o šílenost, v té se Piráty snaží trumfnout ČSSD, jejíž priority připomínají KSČ po roce 1948. Stále dokola slyšíme o zvyšování daní, nikde o potřebě šetřit, zeštíhlovat státní aparát a vrátit lidem pocit svobody především v podnikání. Místo toho chce stát tlačit na pilu a brát tam, kde mu nic nepatří.

  Světové hnutí BLM trochu vyšumělo, přestože gauner Floyd už má minimálně dvě bronzové sochy. U nás však agresivní narkoman demolující cizí vozidla oživil svou smrtí po přiměřeném zásahu policie tradici Romů schopných se spojit ve chvíli, kdy se z něčeho dá něco vytlouct. Kdyby dotyčný lump byl klasický Čech, bylo by ticho po pěšině. Takto se černá se stala zase na program dne. Doufejme, že naši soudci mají rozum a neudělají to, co jejich kolegové v USA, kteří poslali zasahujícího policistu na 22.5 roku za mříže. Čímž mu možná podepsali ortel smrti.

  Miloš Zeman umí jednou za čas rozvířit hladinu dění, což se mu nově podařilo výrokem o jeho vlastní nesnášenlivosti transgenderových občanů. Opozice hučí, nicméně nelze jinak, než s panem prezidentem být solidární. A pokud za to někdo naši hlavu státu přirovnal k maďarskému předsedovi vlády Orbánovi, pak můžeme v tomto směru tleskat už dvěma politikům. A EU ať se třeba zblázní. V této problematice je to opět EU, kdo ukazuje v plné parádě svůj příklon ke zvrhlosti.

  Všeobecnou tragédií, byť lokálně tornádem vybranou, je devastace části Jižní Moravy. Solidarita Čechů je obrovská, státní pokladna prázdná a je potřeba postavit na nohy lidi postižené touto tragédií. Domy, zahrady, vinice, pole, auta, obchody, výrobní a skladovací haly, veřejné prostory, to vše je zničeno. Návrat k normálnímu životu bude náročný a lze se jen podivovat, jak málo lidí ta smršť zabila. Pokud se časem prokáže, že katastrofa byla důsledkem manipulace s počasím, o které se na pozadí hovoří, bude to ukázka toho, že určité věci překročily hranice, za které se nikdy nemělo dojít.

   I přes vše výše uvedené nadále kraluje v dění kolem nás covid. Povinná vakcinace, kterou už se ohání někteří zaprodanci, zvedá vlnu odporu. Ve strachu nás má udržet mutace delta, o jejíž existenci lze s úspěchem pochybovat. Množí se komplikace po očkování u dobrovolných pokusných králíků, kteří přistoupili na hru a stali se cílem experimentu s lidským zdravím a hloupostí. Dochází k mnoha úmrtím, která jsou bagatelizována. Některé statistiky uvádí vyšší počty mrtvých po očkování než u těch neočkovaných. Jen nejsou zveřejňovány. To však nebrání korporátním farmaceutickým fašistům a jejich pomocníkům pokračovat v propagandě a tlaku na obyvatelstvo a hnát ho nadále pod jehlu, to i včetně dětí. Je to psychologická války v celé své nahotě.

  Dojde li jednou k zúčtování, a ani lynč nelze vyloučit, může být některým propagátorům hodně teplo.  Odolat nátlaku z její strany může být pro některé lidi složité, je však třeba se aktivně bránit. K dispozici máme zákony, které se vláda snaží za každou cenu změnit. Investuje mnoho peněz do reklamy (místo těch, kteří na tom vydělávají, tedy výrobců), vytváří tlak na zaměstnavatele, rodiče, mládež. Prosazuje covidpassy a dehonestuje každého, kdo se proti očkování staví. Svoboda, demokracie a selský rozum podpořený mnoha informacemi o neskutečném podvodu na lidstvu jsou potlačovány. A tak si tady žijeme.

Jindřich Kulhavý