Narozeniny

   První narozeniny bývají slavností pro celé Vaše okolí, přestože Vám jsou relativně ukradené. Moc ještě nevnímáte a netušíte, že k nim po pár dalších let budete dostávat milé dárečky. Momentálně jste ve stavu rozcházení se, první kroky jsou dřina, takže moc nechápete, proč se všichni tak radují  z toho, že jste o pár centimetrů přerostli dort. Život po nich jde dál a s narůstajícím pořadovým číslem u oslav tohoto významného dne se zvyšují Vaše nároky. Postupně Vás opouští radost z darovaného plyšáka a Vy s toužebně vyhlíženými dobrodružstvími spěcháte tam, kde Vám skončí základní školní docházka.

  Významné roky, tedy 6., a 10. jsou nenávratně pryč, a patnáctiny znamenají první důležitou metu. Až doposud bylo největší dřinou Vašich rodičů naučit Vás základním životním potřebám, učitelé přidali své polínko do ohně obrovským množstvím trpělivosti při předávání vědomostí a sportovní trenéři zase fyzických dovedností. Ale až nyní začíná skutečný život. Začínáte zodpovídat sami za sebe. Máte první občanku, řidičák, ve škole už není žákovská knížka, připravujete se na život. Puberta s Vámi tluče o futra každých dveří, kterými procházíte. Vliv na Vás se snaží získat kdekdo a je na Vás vybrat si správný směr. Jde pravděpodobně o nejtěžší období Vašeho já a pro rodiče je nejtěžší Vás udržet při životě. Puberta je spojená s bujarou dobou proslulou absentující zodpovědností. Přichází stavy, které jste dosud nepoznali. Tedy zamilování, vůně opačného pohlaví, alkoholová otrava, tedy vše to, co dokáže totálně potlačit pud sebezáchovy. Kdo se dožije osmnáctin, má z půlky vyhráno. Každá oslava dalšího dne narozenin tomu odpovídá svou atmosférou. Je totiž co slavit.

  18. Magické překročení hranice dospělosti. Přestože ještě o životě vůbec nic nevíte a pár dalších let ani vědět nebudete, jste okolím vnímáni jako velcí kluci a holky. Pomalu začínáte nést břímě vlastní zodpovědnosti a je jen na Vás, jak si s tím poradíte. Překonali jste pubertu, ale její dozvuky Vás budou ještě pár let pobízet k předvádění se. Hormony pracují na plné obrátky a slavit je pořád co, narozeniny jsou jen jedním z dalších důvodů. Ne nadarmo se za skutečnou hranici dospívání bere až věk 21 let. Což ale neznamená, že poslanec zvolený v této době do Parlamentu ČR něco ví. Ve skutečnosti tam fakt nemá ještě co dělat. Roky utíkají a z narozenin se stává stále více spíše všední den ozdobený přáními těch, kteří si na Vás vzpomněli a udělali Vám tím radost. Nepatříte li do VIP společnosti, kde se k tomuto datu darují auta a nemovitosti, spokojíte se se skromnou oslavou v kruhu svých nejbližších, nic většího nečekáte.

  Minete třicítku, přejdete čas určený Kristovi a s neblahým tušením, že to ještě jde, ale už stárnete, se řítíte směrem k důchodu, aniž byste chtěli o číslovce určující Váš věk hovořit. Mění se Vaše nadšení pro sporty, ostatně děláte jen ty, které Vám tělo dovolí a Vaše potomstvo Vás začíná doslova válcovat. Čtyřicítka je pryč, což likviduje psychickou pohodu u obou pohlaví, ženy odkvétají a muži zrají, nicméně poměrně dlouho se zdá, že je vše v pohodě.  Do té doby, než přijde padesátka. To už je fakt k zamyšlení. Odchází první přátelé a vrstevníci, na čtení nemáte dost dlouhé ruce, fyziologie Vaší tělesné schránky má své nedostatky, sex se pro Vás stává občasníkem, tedy pokud nemáte mnohem mladší protějšek z druhého kola, a neskutečně rychle se řítíte k šedesátce. Muži se ještě otočí za krásnou mladou holkou s přáním ještě jedno zažít něco tak krásného, ovšem když by nato přišlo, je pro realistu otázka, co by s tím udělali. Ženy už ví, že dobrodružství se zajíčkem neskončí rozhodně nákupem Posteronu, takže je to možná ani neláká.

   Nyní bychom mohli jít dále a mít deprese z šedesátky, sedmdesátky a čekat na roky trávené v poloze ležící. Každé další narozeniny jsou už jen o tom, jak se cítíme. Je mnoho starců v padesáti a mnoho mladic v sedmdesáti. Mentalita každého jedince jej předurčuje k tomu, s jakým elánem se dokáže vyrovnávat se svým věkem. Někdo může mít pubertální nápady ještě ve stovce, jiný to v padesáti zabalí a čeká na smrt.  O tom to je. Optimismus je životním potřebou prodlužující život. Někdy je třeba udělat razantní změnu, kterou se posunete dále, jindy je lepší zachovat klid a brát vše s úsměvem. Nejvíce omezující jste stav Vaší tělesné schránky, protože mysl odpovídá často tomu, co Vám tělo dovolí. Ale i neduhy spojené s věkem a laxností péče o sebe samotné v mládí lze překonat a najít si životní polohu, která Vám vyhovuje, a zároveň v ní nepromarníte zbytek života. Vždy je pro co žít a proč rozdávat a přijímat radost. To i tehdy, když Vás vyděsí číslovka popisující to, co jste dosud prožili. A že to někdy děsí….

J3.K