Pár neočekávaných poznatků

  Vezmeme li v úvahu, kdo se jak před volbami prezentoval, pak jedinými z nové vládní koalice, kdo se svým voličům mohou podívat přímo do očí, jsou Okamura a Rajchl. Dá se konstatovat, že jsou v celku konzistentní s tím, co říkali před vysypáním volebních uren. Oba jsou pro liberály a média doslova rudým hadrem. Otravná opozice dostávající nesmírně mnoho prostoru nevynechá jedinou příležitost, jak zaútočit na tuto dvojici. Dokonce i Kateřina Konečná má momentálně více klidu, přestože její argumentační logika válcuje kohokoli z bývalé Pětikoalice, s nímž se střetne. K výše uvedené dvojici můžeme přidat ještě poslance Foldynu, který je dlouhodobě na podobné vlně, jako oni. Neuhýbá a nebojí se.

  Motoristé byli už před volbami poměrně komplikovaní. Macinkovi nelze upřít inteligenci a přehled, nicméně po extempore ukrajinského velvyslance kritizujícího projev Tomia Okamury jsme čekali poněkud důraznější reakci, zároveň vyslovuje nenávist vůči Rusku a spoluobčany nesouhlasící s ním nazývá pošuky. Pokud opravdu pojede na Ukrajinu, pak je zklamání ještě větší. Anabáze s Turkovým jmenováním je dlouhá a Turek podcenil všechny komplikace, které stojí v cestě na kterékoliv ministerstvo. Možná lituje, že nezůstal v Bruselu, nicméně politik aspirující na vysoké posty nesmí chybovat. Zvláště, když proti němu stojí systematická média hledající cokoliv, co by ho mohlo znemožnit. Turek však udělal plno drobných hloupostí už dříve a kdo viděl jeho video roku 2022, kde vynáší do nebes Zelenského, musí přemýšlet, proč ho prezident vlastně nechce jmenovat. Nicméně lid si to většinou žádá a prezident se má podle toho chovat.

  Andrej Babiš se vrátil k tomu, co dělal ve svém prvním premiérském období. Někdy nám přijde, že je až gumový. Před volbami byl mnohem radikálnější. Nyní „neodpískal“ muniční aktivitu, zatím se nevzepřel Kolářopavlovi, zúčastnil se setkání tzv. Ochotných, kde se hned po příjezdu objímal s Macronem a spíše než jako charakterní politik, se jeví být proplouvajícím úhořem mezi kameny. Pravdou je, že politika není přímočará a v současné době není dopředu nic dáno. Ale přeci jenom bychom čekali, že se více přidá k Orbánovi. Je však třeba si uvědomit, že ANO je více liberální a prounijní, než se na první pohled zdá.

  Když to tedy všechno sečteme, očekávali bychom v rámci koalice větší odpor k Ukrajincům, k jejich svátečnímu stěhování přes hranice a k celkovému financování této národnosti. SPD a její představitelé včetně těch ze satelitů se moc nemění a prosadit či naplnit všechny předvolební sliby stejně kvůli koaličním partnerům stejně nepůjde. Ale kvikot staré Pětikoalice svědčí o tom, že svou práci SPD odvádí dobře. ANO bude zastávat polohu poukazující na neschopnost bývalé vlády a vůči EU nečekejme žádnou velkou odvahu. Motoristé budou přesně uprostřed. Stmelovat je mohou výpady novinářů, drzost současné opozice a sebevědomý stosedmičkový generál s Kolářem v závěsu. Asi bychom si přáli spíše verzi SPD než přístup ANO, ale když ještě občas vystrčí růžky někdo z ODS, STAN, KDU-ČSL, Top09 a Pirátů, přiznejme si, že to nehorší pohybující se ve Strakovce už bylo odejito.

  Nakonec otázka pro Pražany. Všimli jste si také, jak je Praha mnohem prázdnější, když Ukrajinci slaví svátky na Ukrajině?

Jindřich Kulhavý