Podzimní lockdown

  K normalizaci přispívá na první pohled to, že se lidé se pomalu vracejí do restaurací, byť ceny v nich jsou většinou strašidelné. Zdražení jídel jde ruku v ruce s navyšováním cen potravin jako takových. Těch je zatím dostatek, ale už jsme připravováni na další fázi plánu postupné likvidace toho života, který jsme dosud žili. Tím je právě zhoršení zásobování základními produkty. Tesco už oznámilo, že se zaměří na ekologicky čistý sortiment, v Anglii dokonce už údajně zásobování vázne. Také u nás zemědělci postupně končí s pěstováním některých plodin a třeba našich brambor už je stále méně. O tažení Evropské komise proti masu a výrobkům z nich není třeba diskutovat a snaha přesvědčit nás, že zkrmování hmyzu lidmi je perspektivou blízkých let je prostě příšerná. Dobroty z housenek, larev a brouků nechť si podávají v bruselské závodní jídelně, my máme rádi vepřové, hovězí a nakonec i to drůbeží. Což přinutilo úředníky EU k dalšímu kroku, kterým je zákaz domácích zabijaček a omezení malochovů. Upřímně řečeno, kdo by to chtěl kontrolovat a jak by asi dopadnul, když by v hlavni pistole řezníka zůstal ještě použitelný náboj?

 Tím jsme se dostali k českému fenoménu. Češi mají, jako jedni z mála v EU, možnost vlastnit legálně zbraň. Ve většině ostatních států již byly zakázané a odebrané, což politici udělali jen proto, aby se nemuseli bát po svých rozhodnutích vytáhnout paty z budov, kde tvoří protilidové zákony. U nás bylo naopak právo na obranu se zbraní v ruce zakotveno v zákonu, nicméně to neznamená, že neexistují snahy nás odzbrojit. Mohou chtít odebrat ty zbraně, které jsou rozšířené a jsou použitelné v případné občanské válce, ke které se ostatně v Evropě schyluje. Obyvatelé České republiky vlastní plno samonabíjecích pistolí a pušek, které sice nedosahují vlastností vojenských zbraní, nicméně k nim mají vcelku blízko. Všimněte si však, nakolik zodpovědní majitelé těchto zbraní jsou, protože dosud se všichni i přes značnou nespokojenost s politiky a stavem země drží zpět a výzvy k použití zbraní nikde nenajdete. Všichni tito lidé totiž vědí, že i přes solidní schopnost udělat pořádek je vlastnění něčeho podobného určitou evropskou výsadou a sáhnout po zbrani budou ochotni až v úplně krajním případu vlastního ohrožení. Bohužel covidová mafie se neštítí ani toho, že je schopna hovořit o něčem tak odpudivém, jako je povinné očkování. Což je ta chvíle, kdy by mohlo dojít k pocitu vlastního ohrožení. Modelovou situací by byl okamžik, kdy přes odpor k vakcinaci by pro Vás a Vaši rodinu přijelo vakcinační komando. Budeme doufat, že k tomu nedojde.

  Zvůle a arogance vládních úředníků a politických špiček je patrná z každého jejich rozhodnutí. Důkazem je nejen dění v posledních dnech na Slovensku, kde tandem složený z prezidentky Čaputové a vlády terorizuje svou zemi a patří k nejaktivnějším propagátorům soukromých farmaceutických koncernů a jejich produktů. U nás však o tolik nezaostáváme. Je třeba si připomenout, že ministr zdravotnictví Vojtěch kdysi prohlásil, že pokud dojde u očkovaných dětí k úmrtím, stát jejich rodiče odškodní. Už jen připuštění takové situace by mělo znamenat okamžité stažení vakcín z oběhu a jejich zákaz. Upřímně, nakolik si ceníte život svého dítěte? Pokud někomu z Vás hlavou proběhla jakákoliv částka, pak jste se nikdy neměl stát rodičem. V opačném případu je třeba se ptát, jak je možné, že Vojtěch ještě po tomto výroku svobodně dýchá. Zcela upřímně. Pokud by jakékoliv dítě bylo přinuceno k vakcinaci a zemřelo by, pak by bylo vcelku logické, že by jeho rodič využil práva na mstu a Vojtěch by byl jedním z prvních, koho by dotyčný otec začal hledat. A právem. Proč to ale dávat dohromady jen s dětmi? Řada úmrtí spojených prokazatelně s vakcinací už proběhla a příbuzní obětí nic nedělají. Dokonce už i covidový mág Prymula veřejně přiznal, že se to stává, a jak je tedy možné, že se lidé proti tomu vzpírají tak minimálně?

  Už nyní prosakují zprávy o přípravách na podzimní lockdown. Velký by už nechal totálně zhroutit naši ekonomiku, což u země, která ještě před 18ti měsíci patřila ve světě k nejméně zadluženým, budí značné obavy. Ukončit v rámci klasických podzimních chřipek sportovní aktivity, uzavřít školy a nechat nás hladovět může být prostě jen součástí plánu směřujícímu k Velkému resetu. Pořád ještě máme určité majetky, které nám chtějí sebrat. Domy, auta, firmy, pořád je kde brát. Občané však zatím spí, dohadují se, komu dají hlas v podzimních volbách a hádají se o přínosnosti členství v EU. Místo toho, aby stávající politickou garnituru prosazující naše soubytí s ostatními ve zločinecké organizaci zvanou Evropská unie vyhnali z poslaneckých lavic a dosadili tam lidi, kteří budou skutečně prosazovat zájmy společnosti. Jenže ono to je těžké.

  Mediální masáž působící na lidi z nepříliš širokým rozhledem vytváří stádní ideologii, které tito podléhají. Najdete je v očkovacích centrech, na sociálních sítích ve fórech, na kterých odsuzují ,,nezodpovědné“ mající ve skutečnosti více informací než zarputilí zastánci vakcinace, či tam kde o Evropské unii hovoří s uznáním a respektem. Zůstaneme li nadále součástí Evropské unie, nečeká nás nic lepšího než ostatní členy. A máte li pocit, že je co závidět migranty prolezlým Německu, Itálii a Rakousku, vysoké kriminalitě muslimů ve Francii, Belgii a Holandsku, či levicovému pojetí vlády v severských zemích, pak vězte, že jste velmi naivní a máte potřebu nás vrátit před rok 1989. Děkujeme, ale o to stojí jen ten, kdo v té době buď nestrádal, nebo ji prostě nezažil. Ti první byli komunisté a možná veksláci, těmi druhými jsou momentálně Piráti. Komunisté už pochopili, že se v plno věcech mýlili nebo přešli do jiných stran typu ČSSD, ANO. Piráti a jejich voliči nechápou vůbec nic. Ostatní prounijní strany jsou pouze německo-francouzským komparsem ochotným vlézt do každé řiti. Například té sudetoněmecké. Že pánové Hermane (či snad slečno?), Schwarzenbergu či Kalousku. Přijde li tedy podzimní lockdown, a je jedno, která vláda ho vyhlásí, je tčeba říct :,,Už dost!“. Protože jinak se posuneme o další kus k vlastní likvidaci. Navíc dobrovolně. Opravdu to nechápete a je Vám to jedno?

Jindřich Kulhavý