Potřebujeme sedm statečných?

  Veškerá omezení, záměrné poškozování hospodářství, ekonomiky a snižování úrovně života je výsledkem naší neochoty se vzepřít. Ukázkou imbecility je snaha části obyvatel Berlína, kteří se podepsali pod požadavek zakázat v hlavním městě Německa provoz veškerých soukromých osobních automobilů včetně těch poháněných bateriemi a extrémně omezit i využívání sdílených. Přestože v tomto hlavním městě žije 4.5 milionů lidí, pár desítek tisíc lidí je chce omezovat na pohybu a na svobodě. A tak to teď na tom světě funguje. Tak dlouho jsou utahovány smyčky a opasky, až se ta většina nejen, že začne domnívat, ale dokonce uvěří tomu, že je to v pořádku a někteří z ní začnou dokonce agitovat pro vlastní destrukci. Nemysleme si, že je ta menšina vezme mezi sebe. Nikoliv, dotyčné použije a zahodí.

  Vzpomeňte si na film Sedm statečných. 40 banditů terorizovalo celou vesnici. Brali jim téměř celou úrodu, nechali jen tolik, aby vesničané přežili. K tomu zneužili jejich ženy a dcery a po nějaké době se zase vrátili a akci zopakovali. Může Vám to připomínat každoroční podání daňového přiznání, případně další odvody. To zdaleka není vše. Jestliže lumpové vzápětí po vybrání ,,daní“ odjeli, ti naši tu zůstávají. Nestačí jim naše peníze, ženy naštěstí ignorují, ale uzurpují naši svobodu. Vesničané ve filmu po poradě se stařešinou odjeli shánět zbraně, měli však štěstí a našli odvážné, kteří jim vrátili hrdost, odvahu a naučili je umění bojovat. Přesto se v určité fázi našli tací, kteří to chtěli vzdát. Takoví jedinci jsou všude a dokážou podrýt nabytou morálku. Jsou morem společnosti.

  Vraťme se do reality. Omezování našeho životního prostoru, stavění mantinelů a plotů je normou ,,moderního Západu“. Toho, ke kterému dle pofiderních vítězů nedávných voleb patříme. Právě z něj však vychází skutečně nebezpeční zločinci, o jejichž existenci se denně dovídáme. Nejsou to jen politici, bankéři, vlastníci farmaceutických koncernů, jedná se především o ideology, idealisty, vizionáře a grázly, kteří se rozhodli udělat si svět dle sebe. Často jsou jmenováni příslušníci některých extrémně bohatých a mocných rodin, ať už jsou to členové tzv. Černé šlechty, což jsou potomci benátských kupců, jejich rodové linie jsou plné papežů, králů, dále proslulí Rothschildové, Rockfellerové, jindy jednotlivci.

  Mezi elitu tvořenou těmito lidmi se dostali i novodobí zbohatlíci. Jména jako Gates, Schwab, Soros. Bezos známe všichni. Mají i své poskoky, kterých je skutečně mnoho, jsou také extrémně bohatí, nicméně už jsou to dělníci, například Zuckerberg a pár dalších vlastníků médií. A všem jim slouží politici. V Evropě to po dlouhou dobu dělala Merkelová, francouzští prezidenti a italská vláda…například. Momentálně jmenujme Leyenovou, Timmermannse, v Bruselu a v jednotlivých vládách jich je mnohem více. Čím více mají plná ústa svobod, liberalismu a potřeby být v Evropské unii jednotní, tím zaprodanějšími jsou.

  Ve filmu se prostí sedláci pod záštitou sedmi pistolníků postavili ozbrojené hordě a dokázali ubránit to, co jim zbylo. Nechceme li dopadnout stejně nebo hůře, musíme si buď najít své vůdce, nebo si musíme pomoct sami. Je nás na to dost, jenže bohužel, podíváme li se na výsledky voleb (a netýká se to jen nás), zdá se, že plno našich spoluobčanů vůbec neregistruje, co se kolem nich děje. Za necelé dva roky covidohysterie je naše země mnohem zadluženější, většina příslušníků střední třídy se dostala do nebývalých existenčních potíží, o represi a restrikcích, které dopadnuly na celou společnost, navíc naprosto nesmyslně, není třeba ani hovořit. Přesto lidé mlčí a pokračují ve stádu k dalším omezením.

  Kdy konečně pochopí, že to vůbec není třeba? Jejich děti jsou ve školách vystavené indoktrinaci, mají být očkovány experimentálními jedy, senioři jsou dokonce dost možná vytloukáni systematicky. Represe zasahuje do všech sfér. Doprava, vlastnictví, obchodování, cestování, zdraví, práce, zábava. Opravdu si většina nechá od menšiny velet? Není už konečně čas dát najevo svou neochotu zůstat pasivními? Bohužel jsme si ještě na dno nesáhnuli. Prounijních liberálů je zatím stále dost a lidí, kteří věří jejich krásným slovům, je také mnoho. Bude to tedy ještě nějakou dobu trvat. O to bolestivější bude závěrečný boj. Věřit v to, že se vše samo vrátí k době, kdy bylo dobře, mohou jen ti naivní.

Jindřich Kulhavý