Předsudečná nenávist

  Lze vcelku s klidem konstatovat, že projevy velké části stran překypují jistou nenávistí a chybí jim konstruktivní myšlení. Jestliže je Miloš Zeman napadán za to, že rozděluje občany této země, není tomu tak. O to se postarali především politici opozičních stran, komedianti a novináři. Zeman dlouhodobě zastává konzistentní názory, které byly známy už v okamžiku voleb, a přesto porazil všechny své soupeře. To i přes opravdu brutální podporu oponentů ze strany veřejnoprávních médií, Bakalova impéria a drahé kampaně Horáčka či Drahoše. Miloš Zeman vyhrál, o tom nelze diskutovat. Ve chvíli, kdy se stal prezidentem, měla být volba respektována všemi stranami. Nestalo se tak, a právě ti, kteří se hlásí k liberální demokracii nejvíce, začali na prezidenta házet špínu. Po parlamentních volbách se ostatně stalo to samé. Strany, která prohrály, dělají vše proto, aby došlo k převratu. K tomu předurčený nástroj zvaný Milion chvilek nevznikl náhodou a rozhodně nežije z darů obyvatel. Byly nasazeny veškeré páky. Spojil se neziskový sektor přisátý na státní rozpočet a na dary plynoucí ze zahraničí, herci, výsledkově nevýrazné parlamentní strany utvořily tzv. Demokratický blok, solitérní a odborníků prostá Pirátská strana příbuzná evropským pirátským stranám a Zeleným se ve svém postoji též přidala a utvořili frontu postupující proti vládě a prezidentovi. Agresivní rétorika jejich čelních představitelů se stupňuje, o místo premiéra se hlásí jak pirát Bartoš, tak i Fiala z do bahna evropského liberalismu se propadající ODS. Naštěstí bez velkých šancí se zdají být odpadající Top09 a STAN, i proto se tak snaží za každou sdružovat do jedné party stojící proti ANO a Zemanovi, odsuzující spolupráci s Ruskem a Čínou. Záměrně nebyla jmenována SPD. Nenávist ostatních vůči ní způsobuje její osamocený postoj hlásající odpor k EU a rozdílný přístup k migraci, ekologii a další problematice.

  Na scénu však vstupuje nová strana. Je jí Trikolóra. Vzbuzuje u ostatních mnoho obav, takže aniž byla ještě oficiálně představena, už byl její hlavní zakladatel odejitý z ODS Václav Klaus ml. dehonestován, urážen. Ještě před představením programu Trikolóry ji konkurence zkusila odsoudit k neúspěchu. Václav Klaus nespěchal. Program vznikal pod dohledem odborníku blízkých názorům Václava Klause. Je jednoduchý, vychází z logiky, jistých zkušeností a tradice. Možná to zní zvláštně u nového subjektu, nicméně dochází k vytvoření jistého mixu. Ve straně se objeví pár známých tváří, které prošly vývojem a mají určité zkušenosti, skutečných odborníků a plno lidí, pro které už nešlo nadále zůstávat lhostejným k nynější vnitropolitické a evropské politice. Nakolik se podaří vytvořit silný tým, to lze jen předjímat, ale Trikolóra to vzala z dobré strany a obavy protivníků svědčí o tom, že to tak je vnímáno i jinde. Nyní je třeba překonat období, které bude patřit útokům proti výraznějším tvářím, srovnat se s mediálním tlakem a prezentovat své představy a cesty, které povedou k naplnění vlastních cílů prezentovaných veřejně a jasně pro každého občana a potencionálního voliče.

   Přichází na řadu předsudečná nenávist, o které se však hovoří pouze v případu migrace a muslimů. Je jisté, že do řady odpůrců doufajících, že novému subjektu uštědří nějakou tu facku, se postaví všichni podporovatelé Demokratického bloku, voliči Pirátů a pravděpodobně i ČSSD. Pro ty všechny je Trikolóra vyloženě nebezpečím, byť pár rozumných lidí napříč politickým spektrem chápe Klausovu iniciativu jako logické vyústění vlastní nenávistné a nekonstruktivní rétoriky příliš spjaté s EU. Ostatně právě z Evropské unie už mají někteří lidé strach. Příčinou je ukázka síly v případu ukončení spolupráce bývalých koaličních stran a odchod Salviniho v Itálii, v čemž měla prsty exekutiva EU, také dlouhodobý boj Orbána s Bruselem, události kolem pádu rakouské vlády a obrovský tlak na polskou vládu, prosazení neznámé Čaputové do funkce slovenské prezidentky a pár dalších událostí. Rozumný politik a poslanec musí vnímat, že se stává loutkou vedenou bruselskými elitáři a ztrácí tak vliv i na dění v naší republice. Možná přijde snaha přejít na druhý břeh, Trikolóra však musí pečlivě zvažovat každý takový příchod, protože přeběhlictví bývá spojováno s vychytralostí a taktizováním. Již nyní jsou sociální sítě plné příspěvků na tyto skutečnosti upozorňující, zároveň je třeba si připustit, že člověk se vyvíjí. Jestliže Top09 ve svém počátku mohla vypadat zajímavě, její další kroky jsou spíše varováním. Zavedené strany spadly z výšin, Věci veřejné se ukázaly být především podnikatelským projektem a ANO vzniklé z iniciativy Andreje Babiše povýšilo snahu Vv na umění vycucnout z této země vše, co v ní zbylo. To vše za závistivých pohledů ostatních.

  Trikolóra bude pod tlakem, zároveň jí už nyní plno lidí projevuje své sympatie. Zveřejněný program má svůj spád, logiku, netvořili ho amatéři a je srozumitelný. Přestože se v několika bodech shoduje s myšlenkami SPD, což je vzhledem k pravicovému zaměření logické, přistupuje k řešení problémů jinak. Až čas ukáže, jak se podaří Václavu Klausovi ml. a jeho týmu odrazit útok oponentů, jisté však je, že doposud z jeho úst nebyla slyšet vyloženě nenávistná kritika ostatních, ale zaměřuje se na to, aby ukázal, kudy chce dál svou stranu vést. Tím se značně odlišuje a lze říct, že si Trikolóra zasluhuje Vaší pozornost. Do nejbližších voleb zbývá dost času, dá se tedy očekávat jistá konsolidace této nové strany a je tu možnost ještě před volbami ukázat, čím Vás bude Trikolóra moci oslovit. Média typu ČT, Fórum24 a další liberálně se tvářící udělají vše proto, aby ji zaškatulkovali do proruské, pročínské a  protievropské skupiny. Nedejte na ta vyjádření a zkuste se na vše podívat z jiné stránky, než čím nás zásobuje Moravec, Fridrichová a spol. Je li šance něco změnit k lepšímu, právě Trikolóra může být tou stranou, která tomu může pomoci. Dejme jí šanci.

J3.K