Rusové mají nadpřirozené schopnosti?

  Ve Spojených státech amerických se blíží prezidentské volby. Jestliže při těch posledních, které vyhrál Donald Trump, údajně ruské tajné služby dokázaly ovlivnit prohru kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové, což se ani přes největší možnou a představitelnou snahu nikdy nepodařilo prokázat, naopak se objevily podvody spojené s hlasy pro ni, pak letos ,,opět“ dojde k zásahům ze strany ruských politických elit k novému ovlivňování. Jistě jste zaznamenali paradox v předešlé větě. Nic se neprokázalo, přesto opět budou ovlivňovat. Při možnostech amerických tajných služeb schopných pracovat na celém světě s nejmodernější technikou, největším rozpočtem a zároveň nejkreativnější fantazií je s podivem, že nebylo možno ukázat na jediného Rusa, který by pomohl Trumpovi k nástupu do nejsledovanější světové politické funkce. A to ani s podporou ,,vyšetřování“ celé Demokratické strany, velké části hollywoodských hvězd a dalších celebrit? Nu což, i tak je možné opět manipulovat s myslí davu a vytáhnout na světlo světa ruského medvěda budícího strach a obavy. Vyhraje li republikán Trump podruhé, bude to pro Demokraty skutečně smutné období bránící liberizaci a levicovému směřování USA, které tak v demagogii zaostanou za Evropskou unií. Ještěže tam mají aspoň pěkně rozjeté MeToo, aspoň něčemu se daří. Především v Hollywoodu.

  Mimo Spojené státy řádí Rusové i jinde. Třeba na Ukrajině se šest let po proslulém Majdanu ukázalo, že střelbou do policejních jednotek a následně davu odstartovali revoluci najatí střelci a prsty v tom má nynější kandidát na prezidenta USA Binden. Ten si vzápětí z Ukrajiny udělal zlaté rýžoviště. Přesto ,,světu“ nejvíce vadí zpětvzetí Krymu Ruskem a ruští separatisté na východu Ukrajiny. K jejich očernění mělo sloužit sestřelení civilního letadla, jenže důkazy jsou natolik chabé a ukazují na akci ukrajinské armády, že se už o více jak 200 mrtvých nevinných lidech moc nahlas nemluví, přestože snaha vše hodit na Rusy je opět jednoznačná. Rozvrat Ukrajiny a uvržení její části do válečného stavu jsou ukázkou toho, co liberální svět dokáže a kam až je ochotný svou manipulací s fakty zajít. Anexí Krymu v důsledku Rusové ochránili místní obyvatelstvo národnostně patřící k právě k nim a zároveň zabránili vzniku další americké vojenské základny v blízkosti své země.

  Na východu Evropy se připravuje největší vojenské cvičení posledních let. Na hranice s Ruskem se stěhují mohutné vojenské síly NATO, o jejíž ničím již neoprávněné existenci po rozpadu Varšavské smlouvy můžeme vést dlouhé spory, nicméně ve skutečnosti se jedná skutečně pouze o vojenského molocha fungujícího pod vedením USA. Jde pouze o to, aby se americký zbrojní arsenál měl kde prodávat, nebo pokračuje příprava na válku mezi USA a Ruskem, přičemž si Američané vcelku vyčůraně vybrali za místo střetu liberály rozvrácenou Evropu? Předpoklad, že Rusko vyčerpává neustálý vývoj zbraní je sice možná oprávněný, nicméně je třeba si uvědomit náturu Rusů, které jen tak něco nepoloží. Kdo zažil na vojně cvičení s Rusy, musí konstatovat, že se něčím nezastaví a trenky před brodem nesundají. Ukázkou boje proti nim je americké blokování výstavby plynovodu Nord Stream II, kterým se snaží narušit ekonomické zájmy Moskvy. A to za každou cenu. Nerostné bohatství Ruska je totiž zárukou přílivu peněz do tamního hospodářství a samozřejmě do vývoje nových a účinných zbraní. A lze konstatovat, že se Rusové snaží držet krok a zajistit rovnováhu, přestože jich je mnohem méně. Cvičení ve Východní Evropě bude ukázkou síly. Provokace však nevyjde, protože arzenál nástupce Rudé a Sovětské armády je vždy připraven. A stav evropských ozbrojených sil včetně těch německých je tristní.

  Blízkovýchodní Sýrie je ukázkou toho, jak zdrženlivě, a přesto důrazně, se Rusové umí chovat. Kdyby svou přítomností v této lokalitě nezajišťovali relativní klid, byl by syrský a lidem poměrně oblíbený prezident Asad dávno mrtvý. Místo toho se mu daří společně s Rusy vytlačovat nábožensky i ekonomicky motivované jednotky vzbouřenců a Turků ze svých území. Problémem zůstávají Američané okupující syrská ropná pole, ale přiznejme si, že o ty jim šlo od začátku. Ruští diplomaté již vznesli u OSN požadavek na opuštění rafinérií Američany a jejich navrácení syrské vládě. Asi to nebude tak snadné, ale jisté je, že si Rusko v této části blízkovýchodního regionu udělalo pořádek a patří rozhodně k podstatným hráčům při likvidaci ISIS a snaze uklidnit situaci. Na rozdíl od USA.

  Nemysleme si, že vše ruské je dobré či špatné. Svět není černobílý. Češi mají krátkou paměť. Překrucování dějin společně s nynější protiruskou propagandou vznikající v Bruselu a dlouhodobě čišící z Američanů padá na úrodnou půdu. Nesmíme zapomenout, kdo porazil nacistické Německo a jakých ztrát byl ochotný riskovat proto, aby nad Říšským sněmem zavlála vítězná vlajka. V paměti musí zůstat i následná okupace Československa a dalších států a poučit se z ní, a to ve všech směrech. Je však si třeba také uvědomit, že Rusko není Sovětský svaz a Evropská unie k němu má svým vývojem momentálně mnohem blíže. Také nynější Německo není to z před 40ti roky, které jsme tak obdivovali. Vše má svůj vývoj. Jestliže jsme byli rádi, když jsme se po roku 1989 mohli přidat k Západu, možná je čas analyzovat, co nám to přineslo a zvážit, udělali jsme li dobře. Jisté je, že my Západní Slované žijící pod vlivem Germánů někdy zapomínáme, kde máme pokrevní příbuzné. Historie dlouhých bojů o přežití v blízkosti Němců by nás mohla varovat. Vrací se doba totality, tentokrát přichází ze západu. Věřit v nadpřirozené schopnosti Rusů s představou jejich destruktivních snah rozvrátit svět, tomu může věřit snad jen primátor Hřib. Ve skutečnosti jsou jedinou zemí, před kterou mají Američané skutečný respekt. A buďme rádi, že tomu tak je. Ať už k nim cítíme cokoliv.

Jindřich Kulhavý