Sny jsou někdy prevít

  Kdysi jsem měl kamaráda, který trpěl poruchou spánku. Několik let s ní bojoval, nepomáhali mu ani některé prášky, po kterých ostatní okamžitě usnou. Ničila ho únava, chyběl mu ten slastný pocit, kdy mysl vypne. Říkal, že nejhorší jsou dlouhé noční hodiny, kdy je všude kolem klid a on vůbec neví, co má dělat. Trpěl totálním vyčerpáním a nakonec už ne vše nevydržel a po užití mnoha tablet záměrně usnul navždy.

  Je krásné si po těžkém dni, někdy i proskotačené noci, zalézt pod peřinu a usnout. Nevím, jak to máte Vy, ale pro většinu lidí jde o jeden z nejkrásnějších pravidelně se opakujících zážitků. Pokud nemáte důvod se noci bát, to znamená, že nejste bezdomovec a venku nemrzne, nespíte li ve stanu uprostřed buše mezi lvy, nelétají li vám nad hlavou vojenské bojové letouny, nebyl li na noční hodiny ohlášen možný výskyt tornád, jde o fantastickou příležitost vypnout všechny mozkové činnosti a usnout jako špalek.

  Máte li starosti, těšíte li se na něco, očekáváte li nějakou zajímavou událost, dokáže Vaše hlava produkovat i přes spánek různé příběhy. Přestože údajně sny trvají několik vteřin, Vy se ráno probudíte a připadáte si, jako byste celou noc byli v nějakém filmu. Podobně, jako to, co vyprodukuje kinematografie, liší se i děj ve vašem soukromém myšlenkovém biografu. Někdy jde o krásnou romantickou scénu, ve které je ústřední bytostí vysněná osoba, po které toužíte. Polibky a objetí na pláži u moře se zdají být neskutečně živé a ranní probuzení vedle Vaší dlouholeté drahé polovičky Vám přijde jako za trest. Jindy se stanete majitelem vysněné věci, bohužel se Vám z paměti vykouří, jakým způsobem jste jí získali, takže ráno máte zase…no nemáte ji.

  Občas člověk ve spánku prožije velmi dramatické okamžiky, ve výjimečných situacích i vlastní smrt. Případné probuzení je poté balzámem, zemřít nanečisto je sice de facto i příjemné, máte pocit, že už jste zažili vše a nic Vás nepřekvapí, ale lepší být živý. Další zvláštností je občasné uvědomění si, že něco podobného jsme už zažili. Jako by sen ožil a stal se skutečností. Tato schopnost by nás posunula na vzácný post v Delfské věštírně. Otázkou je, je li to skutečně možné. Pragmatici se usmějí, lékaři nevidí možné spojitosti, ale většina z nás podobnou situaci zažila. Jak je toto možné?

  Ještě horší je, řešíte li nějaké závažné problémy. Ve Vašich snech se postupně vynořují situace, pro které si připravujete svůj monolog, obhajobu, občas atak vůči tomu, kdo je Vaším oponentem. Důsledkem toho se několikrát za noc odpočinek přeruší a Vy se probudíte zpocení a rozhodně ne plní potřebné energie. Navíc máte zásadní problém v tom, že si lecos vysníte a druhý den je vše úplně jinak. Vy tak zjistíte, že Vámi provedené noční přípravy byly zbytečnou ztrátou možnosti být odpočatý. I když ne Vámi zaviněnou, sny si totiž dělají samotné to, co chtějí. Navíc naše schopnost si je uložit v paměti je velmi omezená a umí se velmi rychle rozplynout. Ty příjemné mizí hned, ty horší se drží déle. To je stejné, jako v reálném životě. Zdálo li se Vám, že jste vyhráli ve sportce, rozhodně si nevybavíte vítězná čísla. Za to nesympatickou osobu z nepříjemného snu jednou určitě potkáte. Bohužel. Také ten, který přežil svou vlastní smrt, se jednou dočká. Těšit ho může jen to, že podobný osud má kompletně celý zbytek lidstva.

   Jak vidíte, sny jsou opravdu prevít. Dokážou z noci udělat přímo pohádku, ale nevyhýbají se ani hororovým situacím. Lze říct, že nejčastěji je lepší usnout jako špalek, nevědět o světě a ráno vyskočit naprosto fit. Jenže…onehdá jsem spal velmi tvrdě, ráno se probudil odpočatý a pohled na zahradu odhalil chybějící motorku a poškozený plot. První slova byla…To se mi snad zdá. Nezdálo, i když jsem si to přál. Kdo se v tom má vyznat?

J3.K